Kdyby se někdy dělala soutěž zkratek nejčastěji používaných v medicíně, pak by jednoznačně vyhrála právě použitá zkratka ARS. Tato tři velká písmena však pro mnoho lidí znamenají těžké onemocnění a pro většinu obyvatel této planety (resp. její civilizované části) bohužel i rozsudek smrti.
Arterioskleróza je slovo skládající se ze dvou částí, arterie a skleróza. Arteria je latinské slovo, které označuje průdušnici nebo tepnu; možná pochází od jiného latinského slova – arte (ztuha, těsně, přísně). Arterie je trubice, která vede v našem těle tepennou krev. Skleróza znamená jakési ztuhnutí, změna vlastností; mnoha lidem tento stav připomíná sklo, a snad proto mnozí pacienti místo skleróza říkají skloréza. Možná, že „skloréza“ tento stav vystihuje dokonce lépe než zmíněné latinské slovo. Ale to není podstatné.
Důležitý je fakt, že toto onemocnění tepen je velmi nebezpečné. Není nebezpečné jen tím, jaké přináší problémy nebo jak končí, ale především tím, že až na vzácné výjimky nebolí. Propuká jakoby náhle a má za následek infarkt srdce nebo mozku či jiných orgánů a nebo alespoň kruté bolesti, které člověku znemožňují pohybovat se, pracovat, zkrátka plnohodnotně žít. V tomto smyslu je to nemoc zákeřná. Její rozvoj se dá počítat na roky, mnohdy na desítky let, a proto často používaná věta „náhle ho skolil infarkt“ je ve své podstatě nesmyslná.
To jsou také důvody, proč detoxikaci za účelem prevence arteriosklerózy vyhledá poměrně málo lidí. Více jich přichází s rozvinutými potížemi, jako je ischemická choroba srdeční, angina pectoris, event. ucpávání cév dolních končetin s následnou gangrénou nebo bolestmi způsobenými nedokrvením končetin (klaudikace).
Arterioskleróza je přitom zdravotní problém, se kterými si současná medicína příliš neví rady. Dokáže ovlivňovat některé predispoziční faktory, jako vysoký krevní tlak či vysoká hladina krevních tuků, ale rozvinutá arterioskleróza – pokud není řešitelná operačně – je vlastně neléčitelná. Jde však o stav reverzibilní, mnohokrát bylo na světě prokázáno, že se i rozvinutá arterioskleróza může dát na ústup a cévy se mohou uzdravit.
Malá návštěvnost detoxikačních center kvůli prevenci nebo detoxikaci arteriosklerózy je možná daná velkým rozdílem mezi muži a ženami. Převážnou klientelu detoxikačních center tvoří ženy a přitom přibližně do 50 let věku mají muži desetkrát větší riziko srdečního infarktu než ženy. Ve věkové skupině 55-64 let je již poměr mezi ženami a muži velmi vyrovnaný a muži trpí jen dvakrát větším rizikem. Ve věku mezi 75-80 lety už je poměr zcela stejný, tedy 1:1. Je dobře známo, proč tomu tak je. Ženy jsou chráněny před cévním onemocněním estrogenem, a tak se u nich riziko výrazně zvyšuje po přechodu. To však platí jen obecně. Má-li žena nadváhu, kouří-li, má to i důsledky pro její cévní systém. Kuřačky přicházejí do přechodu o dva roky dříve než nekuřačky a rovněž stav jejich cév se podobá stavu cév mužů nekuřáků. Obecně vzato je však množství cévních komplikací stejné u mužů i u žen, avšak u žen se příznaky dostavují až o 10 let později.
Abychom pochopili možnosti detoxikace, musíme dobře znát skladbu tepenné stěny. Skládá se ze tří vrstev (vnitřní, střední a vnější). Vnitřní vrstva je pokrytá nesmáčivou, velmi odolnou vrstvou zvláštních vlastností, kterou nazýváme endotel. Pod ním se nachází subendotel, měkká svalová vrstva, a elastická vnitřní membrána. Právě tato vnitřní vrstva je pro arteriosklerózu zásadní.
Ve střední vrstvě nacházíme svalovou a pojivovou tkáň. Do této vrstvy pronikají určité látky proudící krví uvnitř arterie. Je-li však vnitřní vrstva narušena, pronikají do střední vrstvy i krevní částečky a nefiltrovaná krevní plazma a dochází k tomu, že se pak tyto součásti krve chovají jako cizí tělíska.
Vnější vrstva se skládá z tkáně, ve které se nachází velké množství nervových vláken a výživových cévek (vasa vasorum). Nervová vlákna způsobují zužování a rozšiřování tepen.
Při vzniku arteriosklerózy dochází k narušování endotelu. Do narušeného místa se vychytávají různé látky kolující v krvi, a to především cholesterol, ale i krevní destičky, tromby, fibrinogen a další látky (resp. toxiny). Poškozeným místem může být vychytáván také vápník, především u lidí, kteří trpí odvápňováním kostí a zvyšováním hladiny vápníku v krvi. Tím dochází k narušení elastické vrstvy cév. Tepny tvrdou, tuhnou a přestávají plnit svoji funkci. Ze vzniku arteriosklerózy jsou obviňovány především cholesterol, triacylglyceroly a fibrinogen. Proto je veškerá pozornost soustředěna právě na tyto složky, které jsou jinak pro člověka nezbytné. Slouží ke stavbě hormonů a umožňují fungování buněk. Triacylglyceridy (spolu s cukry) jsou pro tělo zásobou energie, fibrinogen je v případě narušení celistvosti arterie schopen zastavit krvácení. V tomto článku se problematikou cholesterolu, triacylglycerolů, fibrinogenu ani problematikou vysokého krevního tlaku, který se rovněž řadí k rizikovým faktorům, zabývat nebudeme. Detoxikační medicína si totiž všímá primární příčiny tohoto procesu.
Jak už bylo řečeno, nejprve musí být narušen endotel, aby mohlo dojít k průniku nežádoucích látek pod tuto vrstvu a k nalepování krevních destiček, fibrinogenu, cholesterolu a dalších látek. K narušení endotelu dojde vlivem mikrobiálního ložiska, které se v cévě vytvoří. Oficiální medicína nalezla celou řadu mikroorganismů, které se v arteriosklerotických ložiscích nacházejí; jsou to především chlamydie a borelie, ale i helicobacter či viry. Podle celostní medicíny patří arterie do okruhu srdce, a proto jsou pod jeho přímým vlivem. Teorie detoxikace říká, že rozhodujícím faktorem je stres neboli patologická energie zatěžující srdce. Podle rodových dispozic a dalších faktorů se může tento stres přenášet i do dalších orgánů lidského těla; arterie jsou jen jednou z možností, ale zato velice častou. Stresované tkáně, zejm. cévní stěny koronárních arterií (určených k výživě srdce), mozkových arterií či cév přivádějících do hlavy arteriální krev (arteria carotis), vytvářejí mikroorganismům podmínky k snadnému průniku. Mikroorganismy pronikají z vnější vrstvy (tunica adventitia arteriorum) a vytvářejí ložiska jak ve vnější vrstvě, tak i ve svalové a pojivové vrstvě arterií. Mikrobiální toxin pak proniká do endotelu z druhé strany než z průsvitu tepny, poškozuje endotel a následně dochází k procesu zmíněnému výše. Jestliže je navíc v organismu velké množství cholesterolu nebo jestliže vysoký krevní tlak nutí poškozené cévy k vyšší mechanické námaze, event. je-li při kouření, přejídání a nedostatku pohybu mnoho fibrinogenu v těle, vychytávají se pak tyto látky na poškozeném místě daleko častěji a ve větší míře než u lidí, kteří mají normální hladinu cholesterolu, normální krevní tlak, normální hladinu fibrinogenu a v jejichž krvi nekolují další toxiny.
Pro prevenci arteriosklerózy je velmi důležité umět odstranit mikrobiální ložiska, a tím buď zcela zabránit poruše endotelu uvnitř arterie, a nebo umožnit arteriální stěně, aby tuto vnitřní vrstvu obnovila. Velmi důležitý je tedy CorDren, který zbavuje mateřský orgán toxinů i patologických energií, ale vhodné budou i další preparáty, zabývající se psychickými toxiny, především Emoce a Streson.
Je vyvinut preparát VasoDren, který slouží k přímé detoxikaci arteriální stěny. Je to záležitost velice složitá, protože je třeba ložiska odstranit jak z povrchové pružné blány, tak především z pojivové vrstvy. Preparát VasoDren je velmi zásadním preparátem pro prevenci arteriosklerózy i pro detoxikaci poškozené arterie.
Protože se však setkáváme i s arteriemi, které jsou již nemocné, s problémy po infarktu myokardu, event. s problémy při ischemických chorobách srdce, dolních končetin nebo mozku, je důležité, abychom uměli zacházet i s dalšími rizikovými faktory. Těmi jsou nepochybně cholesterol, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina kyseliny močové a cukrovka prvního i druhého typu.
Arterioskleróza je komplexní onemocnění. Například autonomní nervový systém, který je v zevní vrstvě tepenné stěny velice bohatý, reaguje na adrenalin a acetylcholin, což jsou látky, které spolu s informacemi z baroreceptorů a dalších nervových center řídí průsvit cév. Proto bude pro arteriální systém velmi důležitá také práce s nervovým systémem pomocí detoxikačních preparátů Supraren a Vegeton.
Důležité jsou rovněž ochranné látky, jako omega-3, -6 a -9 kyseliny, jakož i antioxidanty obsažené ve víně, pivu nebo zeleném čaji. Lidová medicína zná velký počet bylin, které mohou při arterioskleróze pomoci – jedná se především o následující: arnika horská, česnek, eleuterokok, ale i heřmánek pravý, hloh, jinan dvoulaločný, jírovec maďal, kava-kava, kopretina řimbaba, kozlík lékařský, levandule lékařská, mučenka, oves setý, petržel, pýr plazivý, rozmarýna lékařská, řebříček, smetánka, srdečník obecný, zázvor atd.
Jedy, které se v organismu hromadí při užívání chemických látek (a ty užívá ve věku nad 50 let již převážná většina lidí), hrají úlohu v nástupu problémů dalších orgánů a tkání. Většina užívaných léků se týká právě kardiovaskulárního systému, a tedy i důsledků arteriosklerózy. Přestože k nám mnoho lidí s tímto problémem nepřichází (resp. neuvádějí tento problém jako hlavní motiv návštěvy v detoxikačním centru), podaří se nám často přístrojem Salvia odhalit počátky arteriosklerózy, které dotyčný člověk necítí, nevnímá, nepůsobí mu žádné potíže. Je to přesně to stadium, ve kterém má detoxikace svou důležitou úlohu. Systematickou celostní detoxikací však můžeme pomoci i lidem, kteří již mají klinické problémy s arteriosklerózou, anginózní bolesti u srdce či zhoršené myšlení, paměť a jiné komplikace arteriosklerózy mozkových cév. Při dlouhodobé detoxikaci je možné ovlivnit i klaudikační potíže, pocházející z arteriosklerózy dolních končetin.
Detoxikace arteriosklerózy musí být vždy dlouhodobá. Nesmí se zabývat pouze dotčenými orgány, tedy srdcem a arteriemi, ale je důležité, aby byl do detoxikačního procesu zahrnut i venózní a lymfatický systém, nervový systém, játra, ledviny a především tkáně související s mezenchymem – nezapomínejme tedy na preparát Mezeg, který tyto tkáně detoxikuje a zbavuje je mikrobiálních ložisek. Toxiny, které ohrožujíc jiné tkáně, jako jsou kovy, chemické látky, radioaktivní látky nebo zbytky očkování, jsou hrozbou i pro narušenou cévní stěnu. Proto znovu opakuji: detoxikace arteriálního systému musí být komplexní, celostní a dlouhodobá, protože jde o chronické onemocnění, které se obvykle vyvíjí desítky let, přičemž se klinickými potížemi projevuje až po 60. roce (pokud není příčinou tzv. náhlé smrti v mladším věku). Informovanost o příznivém působení detoxikační medicíny v prevenci arteriosklerózy či v jejích počátcích je malá, a měli bychom se jí proto více věnovat. Máme však jisté obavy z toho, že se lidé daleko více zabývají bolestí kolene, což jim znemožňuje chůzi, a mnohem méně se obávají důsledků arterioklerózy, které postihují dvě třetiny obyvatel civilizovaného světa.
Zdroj: Jonáš, Josef. ARS a detoxikace. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2009, č. 2.
Ilustrace: www.konoptikum.cz; adykacer.blog.cz; www.fyto-kosmetika.cz; www.veronica.host.sk