Co umí DNA mikroorganismů

Před sedmnácti lety byla vytvořena teorie mikrobiálních ložisek lékařem Josefem Jonášem, který na ní vybudoval detoxikační medicínu. Podle této teorie jsou různá onemocnění (např. alergie, revmatické onemocnění kloubů, ekzémy, chronické záněty dýchacích cest a další) způsobena infekčními ložisky. Uvolněné toxiny napadají různé tkáně a orgány těla. Mikrobiální ložisko může obsahovat různé bakterie, viry, plísně či parazity.

Velmi často byla tato teorie znevažována vědeckým a medicínským světem. Oponovali tím, že v případě výskytu mikrobů v těle, by musela být odezva imunitního systému, který by tvořil protilátky proti jednotlivým mikrobům. Protilátky byly však v mnoha případech neprokazatelné. Jediným důkazem bylo měření pomocí EAV přístroje a zmizení potíží po podávání detoxikačních informačních preparátů. V daných preparátech chybí hmotná aktivní složka. Aktivní složkou je informace, která je nehmotného původu. Pro detoxikační medicínu vznikla velmi těžká situace.

Naštěstí v roce 2009 nositel Nobelovy ceny Luc Montagnier uveřejnil nové poznatky v oblasti onemocnění AIDS a viru HIV. Montagnier popsal novou vlastnost DNA - schopnost některých bakteriálních sekvencí DNA vyvolat ve vodních roztocích elektromagnetické vlny. Na základě tohoto objevu byla provedena řada pokusů. V biologické tekutině dokonale zbavené mikroorganismů byly zjištěny elektromagnetické vlny nízké frekvence. Vlnění se zesílilo díky rezonanci a bylo typické pro různé druhy mikroorganismů. Poté vědci smíchali filtrovanou tekutinu s aktivními T-lymfocyty (buňkami imunitního systému), obnovil se původní mikroorganismus. Jako zdroj elektromagnetických vln o nízké frekvenci byly označeny nanostruktury (miniaturní sekvence DNA) mikroorganismů, které prošly filtrem. Vlny o nízké frekvenci mohou procházet bez omezení tkáněmi. Při rozdělení roztoku do několika zkumavek byla zjištěna dokonce vzájemná komunikace (v případě, že roztoky obsahovaly stejnodruhové mikroorganismy). Jednotlivé druhy mikroorganismů mají specifické signály a frekvence. Stejné pokusy byly provedeny v různých laboratořích v různých koutech světa a vždy se stejným výsledkem.

V případě sterilizace roztoku formaldehydem byly signály opět zaznamenány. Z toho vyplývá, že v případě sterilizace jsou zničeny bakterie, ale nikoliv jejich genetický materiál.

Na závěr bylo zjištěno, že vysílané elektromagnetické vlny v tekutém prostředí rezonují a zvyšuje se jejich síla.

Závěry těchto výzkumů nám dávají záruku, že teorie infekčních ložisek nemůže být zpochybňována. Informace z mikrobiálních ložisek se v tělesných tekutinách šíří a zesiluje rezonancí. V případě aktivování imunitního systému dochází k pseudoakutní infekci. Při detoxikaci infekčních ložisek se znovuobjeví projevy nemoci (zhoršení ekzému, projevy onemocnění dýchacího systému a další). Ve skutečnosti se jedná o replikaci mikroorganismů z daných nanostruktur při aktivaci T-lymfocytů.

Zdroj: Jonáš, Josef. Dobrá zpráva pro detoxikační medicínu. Joalis info bulletin. 2010, č. 6