Hyperaktivní dítě (část 1. - aktivita nebo hyperaktivita?)

AKTIVNÍ, NEBO HYPERAKTIVNÍ? KDE JSOU HRANICE?

Ono se řekne „hyperaktivní dítě“. Ale kdo stanovuje hranice toho, co se dá ještě tolerovat a co už ne? Hyperaktivita se u dětí projevuje často už od narození. Novorozenci bývají vysoce plačtiví, batolata nedokáží v klidu posedět, jejich motorika je zvýšená a lezení nebo běhání je činnost, které se nevěnují občas, ale prakticky neustále, až do úplného vyčerpání.

Hyperaktivní předškolák už mívá značné poruchy pozornosti, je nesoustředěný, neustále přebíhá od jedné činnosti k jiné, namísto chůze běhá, namísto lezení sedí. Typickou vlastností je netrpělivost (zapomeňte, že by hyperaktivní dítě v klidu vyčkalo, než pověsíte mokré prádlo), neposednost a nekontrolované pohyby (tiky, záškuby). Možné si říkáte, že to vlastně vůbec není na škodu, protože tak aktivní dítě bude zároveň sečtělé a bude nad ostatními vynikat. Jenže hyperaktivní dítě málokdy dosáhne nějakého cíle. Většinou ho cestou totiž vyruší některá z jiných aktivit – a je po pozornosti.

Škola - kámen úrazu

Školní povinnosti představují pro hyperaktivní děti vězení s nejpřísnější ostrahou. Období bezstarostnosti je pryč a s povinnostmi a kázní, které se od dítěte vyžadují, přicházejí problémy. Ze školy začnou chodit stížnosti, že dítě je nesoustředěné, během vyučování neustále vyrušuje, není schopné dokončit úkol, je hlučné. Přestože hyperaktivní děti nemívají omezenou inteligenci, vinou neustálých vzruchů často zapomínají. Tyto problémy se dvakrát častěji vyskytují u chlapců.

Orientační test

V odstavcích výše jsme uvedli typické projevy hyperaktivity. Háček je v tom, že chování takového dítěte málokdy odpovídá všem uvedených bodům. Následující test může rodičům s diagnostikou hyperaktivity pomoci. Jedná se o základní test. V případě jakéhokoli podezření je dobré vyhledat odbornou pomoc. Test byl vypracován s použitím diagnostických kritérií amerického manuálu DSM-III. Za každou kladnou odpověď si přičtěte jeden bod.

A. Nepozornost

1. Stává se často, že se vašemu dítěti nedaří dokončit věc, kterou začalo?
2. Dělá vašemu dítěti potíže naslouchat?
3. Je vaše dítě často roztržité a nechá se snadno rozptýlit?
4. Nevydrží dlouho u jednoho úkolu, přechází od jedné nedokončené činnosti ke druhé?
5. Nevydrží u hry do konce?
6. Ztrácí věci, které potřebuje k dokončení úkolu nebo hry?

B. Impulzivita

1. Jedná vaše dítě často příliš spontánně, nepromyšleně, bez ohledu na hrozící tresty, předcházející napomínání nebo nebezpečí?
2. Je vznětlivé, má sklony k náhlým výbuchům hněvu i kvůli maličkostem?
3. Reaguje vaše dítě zklamáním, když jeho přání nejsou splněna ihned?
4. Přerušuje vás a skáče často a důrazně do řeči?
5. Vyrušuje často vaše dítě při vyučování, je hlučné?
6. Nedokáže se řídit danými pokyny?

C. Hyperaktivita

1. Je vaše dítě neposedné? Nedokáže v klidu posedět či postát na jednom místě?
2. Převaluje se neklidně během spánku?
3. Je vaše dítě vždy v pohybu, jako by bylo „hnáno motorem“? Vykonává mnoho bezcílných a nekontrolovaných pohybů?
4. Máte pocit, že vaše dítě nepřetržitě či příliš mnoho povídá?
5. Ruší ostatní děti?
6. Neumí se postavit do fronty a čekat?

Výsledky:

Pokud jste dosáhli celkového počtu 8-9 bodů, můžete být klidní. Vaše dítě zřejmě trpí pouze lehkým stupněm obtíží. Celkový počet 10-15 bodů napovídá o mírném stupni problému. Pokud míra kladných odpovědí přesahuje 50 %, je dobré vyhledat kvalifikovanou pomoc.

Jak jsme již uvedli, tento test je pouze orientační a slouží k základnímu stanovení míry potíží.

Zdroj: Dostupné z: www.bambiklub.cz, čerpáno z knihy MUDr. Josefa Jonáše a Džamily Stehlíkové - Hyperaktivní dítě - přírodní léčení.