Hyperaktivní dítě (část 2. - dědičnost, těžké kovy)

Lidé, kteří mají nějakou vadu, velice často říkají: „Máme to v rodině.“ Ať už se jedná o problémy zdravotní, nebo třeba vady na charakteru, dědičnost je pojem velice rozšířený. Může to být právě dědičnost, co se podepisuje na vzniku hyperaktivity?

Viník neexistuje

Žádný z výzkumů zatím neodhalil gen, který by zodpovídal za vznik této poruchy chování. Existují však fakta, která vědce nutí neustále se tímto tématem zaobírat. Jen pro přesnost – přibližně 40 % dětí trpících hyperaktivitou má rodiče (častěji je to otec), který v dětství trpěl rovněž touto poruchou. Více než 30 % hyperaktivních dětí má sourozence, jehož trápí stejná nebo podobná porucha. Vědci se domnívají, že u mnohých dědičných případů by ke vzniku hyperaktivity vůbec nemuselo dojít. Do karet jí však nahrává kromě genů také neustále se zvyšující stres a nejrůznější škodliviny. Zejména těžké kovy.

Planeta je „přetížena“

Nejen Ostravsko, ale i celá řada dalších oblastí se potýká s nečistým ovzduším. Praha, Karviná, Kladno,... Ve výčtu znečištěných lokalit bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Těžké kovy (olovo, chróm, rtuť, nikl, arzen, kadmium) se navíc snadno dostanou do potravin. Jejich konzumace přináší tělu vysokou toxickou zátěž, narušuje imunitní systém a může způsobit nekonečnou řadu různých obtíží. Tyto toxické kovy skýtají ještě jedno nebezpečí. Mohou se dostat do buněčného jádra, poškozovat opravné mechanismy, způsobit nejrůznější mutace a podpořit tak vznik zhoubných nádorů. Jenže co s tím? Doprava se neomezí, průmysl už vůbec ne a přestěhovat se někam, kde bude ideální vzduch, k tomu bychom potřebovali notnou dávku štěstí, trpělivosti a peněz. Proto je dobré vsadit na detoxikaci, která očistí organismus a přinese mu značnou úlevu.

Zkáza jménem olovo

Největší pohromu pro tělo představuje olovo. Jedná se o nejzákeřnější těžký kov, který škodí dokonce už při malých dávkách pod 1 mg denně. Olovo snadno pronikne do těla, hromadí se zejména v kostech, játrech, slezině, ale také v krvi. Způsobuje zánik červených krvinek. Kumulace olova může způsobit poruchy krvetvorby, poruchy imunity a různé typy rakoviny.

Kromě lidí, kteří s olovem pracují (taviči, automechanici, malíři,...), jsou otravou nejvíce ohroženy děti. Ty s ním nemusí vůbec pracovat, stačí, když pobývají na znečištěném vzduchu. Tomu samozřejmě nelze zabránit, nemůžeme své ratolesti držet zavřené doma. Ohrožení se týká hlavně dětí, které v takovém prostředí pobývají pravidelně a dlouhodobě. Může je postihnout chronická otrava olovem a trápení v podobě únavy, nervozity a apatie. Ba co víc. Průzkumy prokázaly souvislost mezi vznikem hyperaktivity a přítomností olova v dětském organismu. Poškozeny bývají nejvíce nervové buňky. Olovo navíc zamezuje vstřebávání železa, zinku a mědi, což jsou velice důležité stopové prvky, které by v organismu dítěte neměly chybět.

Nebezpečná rtuť

Ještě větším nebezpečím z hlediska toxicity je rtuť. Je dokonce několikrát toxičtější než olovo. Hromadí se však v těle v menším množství a dá se lépe a rychleji vyloučit, proto jsme ji na žebříčku těch nejhorších zařadili až na druhé místo. Rtuť se nachází především ve větších a starších mořských rybách, zdrojem jsou také pesticidy, fungicidy a exhalace z pálení uhlí. Opomenout nelze ani zubní plomby (amalgámové) a rtuť v teploměrech. Podobně jako otrava olovem, může i otrava rtutí skončit hyperaktivitou nebo i poškozením nervového systému (ztráta zraku, sluchu, ...). Sebe i své děti před usazováním rtuti nejlépe ochráníte stravou bohatou na selen, antioxidanty a lecitin.

Pomalá otrava kadmiem

Kadmium je další jed, který může poškodit organismus, zvláště ten dětský. Vyskytuje se téměř všude – ve vzduchu, v pitné vodě, v barvách, hnojivech, potravinách, cigaretovém kouři, výfukových plynech, v játrech zvířat,... Otrava kadmiem vzniká pomalu, do těla se však tato látka dostává snadno. Kadmium se usazuje hlavně v ledvinách a cévách – mozku nevyjímaje. Proto také může snadno způsobit změny chování a poruchy pozornosti. Pozor by si měli dávat zejména ti, kteří rádi používají smaltované nádobí. Kadmium se totiž dříve používalo právě k natírání smaltu.

Přibývá škodlivého chrómu

Zatímco užitečného chrómu (v trojmocné formě) stále ubývá, ten škodlivý (v šestimocné a dvojmocné formě) si pozvolna razí svou cestu ke slávě. Hlavním důvodem zvyšování přítomnosti škodlivého chrómu je spalování uhlí a fosilních paliv. Nejvíce toxinů z chrómu se nachází v plicích, ledvinách, játrech a slezině. Plíce drží prvenství zejména kvůli znečištěnému ovzduší a kouření.

Podobně škodlivý je také arzen, jehož nadmíra v organismu zvyšuje riziko vzniku leukémie, rakoviny hrtanu nebo poškození mozku.

Zachraňte děti

V úvodu článku jsme zmínili souvislost mezi hyperaktivitou a dědičností. Chronické působení těžkých kovů s hyperaktivitou souvisí také, a dokonce v ještě větším měřítku. Působení těžkých kovů na organismus dítěte může mít fatální následky na jeho rozvoj. U mnoha dětí, které tak měly k hyperaktivitě dědičné sklony, ale zatím se u nich neprojevila, může přítomnost těžkých kovů v těle silnou měrou k jejímu vzniku přispět.

Zdroj: Dostupné z: www.bambiklub.cz, čerpáno z knihy MUDr. Josefa Jonáše a Džamily Stehlíkové - Hyperaktivní dítě - přírodní léčení.