Hyperaktivní dítě (část 4. - životní prostředí, domácnost)

JAK OMEZIT DOPAD ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ?

Extenzivní rozvoj zemědělské výroby prosazovaný na území bývalého Československa od začátku 50. let minulého století byl provázen plošným znečištěním země, ohrožením spodních vod, kontaminací pěstovaných zemědělských kultur a zátěží populace cizorodými látkami. Půda je nejvýznamnější ze všech životních prostorů a její mnohostranné, především chemické zatížení se většinou nedoceňuje.

Rovněž od počátku 50. let, kdy byla prosazena tzv. „ocelová koncepce“, se československá ekonomika orientovala na těžký průmysl s velkou energetickou náročností. Ovzduší bylo znečištěno a je nadále významně znečišťováno (nehledě na jednotlivé pozitivní trendy) exhalacemi oxidu siřičitého, oxidů dusíku a jiných látek, tvorbou vysoce toxického smogu. Problém má globální charakter. Škodliviny z půdy, vody a ovzduší se dostávají do potravinového řetězce a zátěž populace cizorodými látkami se zvyšuje. Největším rizikem jsou dusičnany, toxické kovy a pesticidy, jejichž hromadění vytvořilo základ mnoha dlouhodobých zdravotních problémů obyvatel.

Bohužel, množí z nás žijí v zamořeném prostředí a nějakou dobu budou muset žít i nadále. Znečišťování životního prostředí v některých oblastech Čech není otázkou pouze lékařskou a vědeckou, ale rovněž veřejnou a politickou. Řešení tohoto problému asi nebude snadné a je otázkou mnohaletou. O to důležitější je osobní ochrana před poškozujícími účinky těžkých kovů.

Zásada číslo jedna - nekouřit a zásobit se antioxidanty

Prioritní by mělo být nekuřáctví a omezení pobytu v zakouřeném prostředí. Pasivní kouření výrazně zatěžuje dětský organismus. Omezuje pobyt dětí na frekventovaných místech ve městech (zvláště u křižovatek, kde auta čekají na zelenou s puštěným motorem). Vyvarujte se pohybu venku během inverzních situací.

Nebezpečným účinkům těžkých kovů částečně brání vápník, zinek, vláknina a antioxidanty. Přirozenými antioxidanty jsou vitamin C, prokaroteny (vitamin A), vitamin E a selen. Jsou obsaženy v pestré stravě obsahující čerstvou zeleninu a ovoce, celozrnné obilniny a výroky z nich, luštěniny a ořechy. Chronické kumulaci olova v těle předchází dostatek vápníku v potravě. Měli bychom se vyhýbat nadbytku bílé vymílané mouky a rafinovaného cukru, protože tyto potraviny porušují minerální rovnováhu a ztěžují vyloučení toxických kovů. Čím více je neovlivnitelných rizikových faktorů (znečištěné prostředí), tím větší snaha musí být věnována rizikovým faktorům ovlivnitelným.

Intoxikace olovem a jinými těžkými kovy, především rtutí, se léčí prostředky s chelatačními účinky. Léčivo vytváří chemickou vazbu mezi atomem těžkého kovu a vlastní molekulou. Vzniklé cheláty jsou dobře rozpustné ve vodě a vylučují se močí. K dalším prostředkům detoxikace patří vitamin B1 a některé homeopatické prostředky. Kontaminaci těžkými kovy, pesticidy nebo jinými nežádoucími prvky se dnes nevyhneme. Jsou prostě všude, nerespektují žádné hranice.

Zásada číslo dva - zdravý jídelníček

Devatero bezpečnějšího stravování

1. Snažte se stravovat rozmanitě a konzumovat čerstvé, celé a nepřepracované potraviny (např. čerstvé syrové ovoce a zeleninu, semena, ořechy, klíčky, med). Pokud se stravujete jednotvárně a jednotlivé vybrané potraviny konzumujete opakovaně, vystavujete se sice malým dávkám škodlivých látek, ale dlouhodobě.

2. Vyhýbejte se chemickým přísadám v potravinách.

3. Abyste snížili obsah těžkých kovů, musíte zeleninu důkladně omýt, oškrábat a zbavit vnějších listů. Nezapomeňte odkrajovat části se známým zvýšeným obsahem škodlivin (u mrkve např. vrchol s natí). Loupejte rovněž jablka a mrkev.

4. Vyhledávejte ekologicky pěstované potraviny.

5. Vyhněte se konzumaci vnitřností, především ledvin skotu a prasat pro extrémně vysoký obsah těžkých kovů.

6. Odstraňujte tuk před zpracováním masa a drůbeže – snížíte tak obsah pesticidů. Odstraňujte tuk z bujónů.

7. Nekupujte příliš často nakládané, uzené a silně opečené výrobky a potraviny v konzervách.

8. Víc než třetina rtuti v naší potravě pochází z mořských ryb. Vybírejte mladé a netučné kusy. Relativně nižší obsah škodlivin mají ryby z otevřeného moře, a to i přes vzrůstající znečištění oceánů.

9. Využívejte možnost domácího pěstování zeleniny a sledujte obsah dusíkatých látek i při hnojení přírodními hnojivy. Pokud je váš pozemek v blízkosti frekventované silnice, nechte si zjistit obsah olova v půdě. Totéž byste měli učinit, pokud se na vašem pozemku nacházela dříve skládka. Informujte se, zda předchozí majitelé pozemku používali pesticidy.

Zásada číslo tři - čistá voda

Voda je po kyslíku nejdůležitějším faktorem pro přežití. Denně slyšíme o stavu ovzduší, ale používáme vodu z vodovodu k pití a vaření, aniž víme, jaké chemické látky jsou ve vodě obsaženy. Největší nebezpečí představuje vysoký obsah fosfátů a tenzidů (zbytků pracích prostředků), minerálních olejů, rozpouštědel, těžkých kovů a mnoha dalších škodlivých látek.

Ohrožení vodních zdrojů je závažný celospolečenský problém. Už jen necelá třetina vody u nás se nemusí před uvedením do vodovodní sítě upravovat. Nadlimitní obsah dusičnanů byl v roce 1994 zaznamenán u 6,6 % měření pravidelně prováděných v Praze, v bývalých krajských městech a v okresních sídlech. Přibývají nové znečišťující látky s vysokou toxicitou, ale ve velmi malém množství. Průmyslové, komunální a zemědělské znečišťování přivedlo do pitných vod asi 750 chemických látek ohrožujících zdraví. Zastaralé vodárenské technologie často nedokáží přítomnost benzenů, chlorovaných uhlovodíků či jiných organických látek ani zaznamenat.

Zjistěte si kvalitu pitné vody ve svém bydlišti. Je-li nekvalitní, rozhodně se vyplatí dovážet pitnou vodu z kvalitních pramenů v okolí nebo kupovat dobrou, občas i minerální vodu (značky střídat!). Dávejte přednost nápojům s obaly z jiného materiálu než z PVC a dalších plastů. Nekupujte ani nápoje v plechovkách. Vhodným řešením jsou také tzv. filtrační konve na vodu. Můžete také zvážit používání čisticího filtru pro hlavní zdroj vody.

ČISTÁ DOMÁCNOST - ZÁKLAD ZDRAVÍ

Ke znečištění životního prostředí významným dílem přispívá moderní chemický průmysl. V poslední době závratným tempem roste chemické zatížení moderní domácnosti. Leštěnky, odstraňovače skvrn, interiérové parfémy, desinfekce, vosky – to je jenom malá hrstka pomocníků, kteří pečují o naše domovy. Ale skutečně dělají náš domov zdravějším?

Nedávno provedený lékařský průzkum na žádost svazu českých a moravských bytových družstev odhalil, že až 60 % všech panelákových bytů v naší republice je hygienicky závadných. K nejzávažnějším rizikovým faktorům patří zatékání, špatné větrání, plísně, roztoči, toxické nátěrové hmoty, dřevovláknitý nábytek, plyny unikající při vaření a kouř. Měření ukázalo, že výjimkou nejsou ani případy, kdy vnitřní prostředí domácnosti má vyšší koncentrace některých škodlivin než vzduch v rušných městských ulicích. A to je hodně závažný stav, který s sebou přináší zejména zvýšené riziko alergických stavů a také projevy hyperaktivity u dětí, dále choroby dýchacích cest včetně bronchiálního astmatu, infekční a virová onemocnění a v neposlední řadě i rakovinu.

S chlórem opatrně

Bez všech těchto chemikálií už si ani neumíme představit život a moderní domácnost. Tyto prostředky ale znamenají i nebezpečí vážné otravy, zejména pokud dojde ke smíchání určitých druhů čisticích prostředků. Například amoniakální čisticí prostředky v kombinaci s prostředky obsahujícími chlór mohou vytvářet jedovatý chloramin nebo amoniak. Z několika polévkových lžic čističe WC obsahujícího kyselinu může smícháním se stejným množstvím přípravku Savo, který obsahuje chlornan sodný, vzniknout chlór v koncentraci, jež se rovná polovině smrtelné koncentrace. Připomeňme si, že chlór patří k bojovým plynům a byl poprvé použit v 1. světové válce, v níž si vyžádal spoustu obětí. Své oběti, naštěstí bez smrtelných následků, si každoročně vyžádá i otrava chlórem při úklidu sanitárních zařízení v domácnosti.

Jak uklízet zdravě

• Nikdy nekombinujte čisticí prostředky nebo jiné chemické výrobky pro domácnost. Pokud při práci s čisticími prostředky pocítíte charakteristický intenzivní pach, pálení očí, podráždění nosu a hrtanu, okamžitě přerušte práci a otevřete okna. Provětrejte byt co nejdůkladněji. Pokud se za půl hodiny váš stav nezlepší, vyhledejte lékaře.

• Preferujte čisticí prostředky neobsahující chlór či amoniak. Snažte se kupovat co nejméně chemických čističů. Tvrdý kartáč a trocha octa nebo obyčejného mýdla také mají dobré čisticí účinky. Obyčejnou sodu lze s perfektním výsledkem použít pro čištění umyvadla, záchodové mísy, vany, kachlíčků, sporáku, ba dokonce i znečištěných koberců. Soda může být nenahraditelná při mytí nádobí nebo čištění usazenin připáleného tuku ve vaší troubě. Ocet může dobře posloužit při odstranění plísňových povlaků v bytech, jako změkčovadlo pro prádlo, pro odstranění organických skvrn z koberců a při mytí oken.

• Klasické chemické osvěžovače vzduchu neodstraňují nepříjemné pachy, ale přehlušují je chemickými pachy ještě větší intenzity. Pokud chcete osvěžit vzduch ekologickým způsobem, vymačkejte citrón nebo příjemně vonící bylinky (například mátu) do nádoby s vařící vodou. Lze použít i aromalampu.

• Aerosolové nádobky s lakem na vlasy, barvami, prostředky na ošetření nábytku, pesticidy atp. rozprašují chemicky aktivní a často toxické látky v podobě velmi jemné mlhy. Sliznice nosu a dýchacích cest vyzbrojené řasinkovým aparátem s tímto nebezpečím moderní doby nepočítaly. Dokážou odstranit pouze daleko větší částečky prachu. Aerosoly se bez problémů dostávají velice hluboko do plic, a proto jsou daleko nebezpečnější. Proto je lépe aerosoly nepoužívat vůbec, případně natírat ručně.

• Kupujte vždy jen potřebné množství barvy či jiné chemikálie pro použití v nejbližší době, vždy dodržujte návod. Skladujte chemikálie dobře uzavřené, nepotřebné zbytky je lépe vyhodit než dlouhodobě uschovávat a vdechovat byť i malá množství toxických výparů. Chemické prostředky používejte buď na otevřeném prostoru, nebo v dobře větrané místnosti. Pokud venku není inverze, měli byste větrat, větrat a zase větrat. A pokud je venku hezké počasí, pokuste se aspoň občas nahradit obvyklé posezení u televize aspoň půlhodinovou procházkou.

Naučte se větrat

V Čechách není kvalita ovzduší doposud dobrá, i když se postupně začala zlepšovat. Ale stále je tady energetický průmysl s tepelnými elektrárnami, explozivně roste počet osobních automobilů, není raritou spalování uhlí při domácím topení. Proto se často obáváme pořádně větrat – a to nejenom ze strachu před venkovním znečištěním, ale i ve snaze zabránit únikům tepla. Neuvědomujeme si, že tímto můžeme vytvářet mikroklima málem horší, než je vnější smog. Například při stejné hladině znečištění ovzduší vzniká průduškové astma častěji u dětí z vyspělejších zemí, protože dle posledních výzkumů tráví více času u obrazovek televize a počítačů, tedy v alergizujícím prostředí domova. totéž platí také o hyperaktivitě. Pokud nezabezpečíme několikanásobnou výměnu vzduchu za hodinu, narostou v našem bytě koncentrace oxidů dusíku z plynových spotřebičů, formaldehydů z nábytku a podlahových krytin, výparů z čisticích prostředků a další agresivní zplodiny. Vadí to především dětem. Pomoc je snadná – větrat několikrát denně. Pochopitelně, během inverzních situací větráme krátce, kolem pěti minut, ale pravidelně. Velkou pomocnicí v této situaci může být čistička vzduchu, případně i zvlhčovač. Vzhledem k tomu, že zvýšená vlhkost vzduchu (nad 50 %) prospívá roztočům, patří ke zvlhčovači i vlhkoměr.

Zdroj: Dostupné z: www.bambiklub.cz. Čerpáno z knihy MUDr. Josefa Jonáše, MUDr. Džamily Stehlíkové - Hyperaktivní dítě - přírodní léčení.