Hyperaktivní dítě (část 5. - strava, minerální látky)

06.01.2013 15:00

KDYŽ STRAVA NENÍ VYVÁŽENÁ

V poslední době došlo v žebříčku významu látek pro výživu člověka ke změně. Donedávna ostře sledované a neustále doporučované vitaminy přestávají být problémem, protože jsou dnes běžně přidávány do potravin a znalosti o nich se již dostaly do povědomí veřejnosti. Středem zájmu jsou nyní jednotlivé prvky periodické tabulky – přirozeně se vyskytující chemické prvky, z nichž některé se nacházejí v lidském těle. Zjišťuje se, že řada zdravotních potíží souvisí s nedostatečnou konzumací celé řady minerálů a stopových prvků.

 

Čechům se tradičně nedostává jódu, hořčíku, zinku, selenu

Minerály a stopové prvky nedodávají tělu energii, ale jsou jakýmisi katalyzátory pro řadu chemických reakcí v organismu. Účastní se výstavby a údržby tělesných tkání (například pevnost kostí a zubů je závislá na dostupnosti vápníku, fosforu a hořčíku). Zároveň jsou nezbytné pro udržování rovnováhy tělesných tekutin, především krve a tkáňového moku. Vápník, hořčík a fosfor tvoří spolu se sodíkem, draslíkem, sírou a chlórem velmi citlivě dávkovaný koktejl, který zajišťuje dobrou práci buněk, orgánů, svalů a nervů.

 

Tyto látky jsou součásti solí, které člověk přijímá v potravě. A protože je vylučuje ledvinami, střevy a pokožkou, musí si neustále doplňovat jejich zásoby. Často trpíme různými obtížemi a nevíme, že je může způsobovat nedostatek některé z minerálních látek nebo stopového prvku v jídelníčku. A to i v případě, že denní příjem chemického prvku činí jen zlomek miligramu.

 

Potřebná množství nejdůležitějších minerálů – makroelementů (vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku a chloridů) se pohybují od několika stovek miligramů denně až po jeden i více gramů. Stopových prvků je potřeba mnohem menší množství. Jedná se o železo, zinek, jód, měď, mangan, fluór, chróm, selen, molybden, kobalt a vanad. Pokračující výzkum se snaží doplnit tento seznam o další prvky.

 

Zdraví v jedné tabletě?

Životně důležitého významu minerálních látek a jejich hrozícího nedostatku využívá farmaceutický průmysl a nabízí širokou paletu vitaminů, minerálů a stopových prvků v tabletách. Užívat vitaminové a minerální pilulky se stalo módou. Vzniká otázka – nebylo by přirozenější a zdraví prospěšnější dodávat tyto látky tělu prostřednictvím vyvážené stravy?

 

Ať už jde o vápník či železo, selen nebo mangan – lidský organismus má správnou kombinaci minerálů zajištěnou, pokud má vhodnou výživu. Snažme se co nejvíce využít dostupných potravin a minerálů z přirozených zdrojů, ale neváhejme použít i potravinové doplňky, jestliže je to potřeba. Pamatujme však, že tablety mají smysl pouze v případech, v nichž je minerálů a stopových prvků výrazný nedostatek, například v případě onemocnění. Jestliže se jedná o nějakou chorobu, měli byste se předtím, než začnete užívat minerály v tabletách, poradit s lékařem, nejlépe odborníkem na výživu. Nezapomínejte na správné dávkování. Všeho moc škodí.

 

Umění jíst

Bohužel jen málo lidí ví, jak připravovat vyváženou stravu. Každý z nás si uvědomuje škodlivost nadměrného příjmu kuchyňské soli jako zdroje nadbytečného sodíku. Přesto málokdo podstatně snížil její spotřebu. Zavírání očí před riziky není však východiskem. Měli bychom se snažit připravovat stravu tak, aby obsahovala vše, co potřebujeme k zachování dokonalého zdraví. Měli bychom, pokud možno, jíst potravu v syrovém stavu, popřípadě jen minimálně vařenou a upravovanou. Nešetrné vaření, zpracování a rafinace potravin způsobuje velké úbytky živin, vitaminů, makro- i mikroelementů a jiných biologicky aktivních látek.

 

 

HOŘČÍK, VÁPNÍK, FOSFOR - DŮLEŽITÉ MINERÁLNÍ TRIO

Hořčík

Na dostatečný přísun hořčíku s potravou nesmí rodiny s hyperaktivními dětmi zapomínat. Hořčík se podílí prakticky na všech životních procesech, zvyšuje celkovou odolnost jako antistresový, antidepresivní, uklidňující, protialergický a protizánětlivý činitel. Je nezbytný především pro uchování normální funkce nervového systému: přenosu nervových podnětů svalům (spolu s vápníkem). Účastní se stovek různých enzymatických reakcí, podílí se na regulaci růstu a činnosti buněk. Účastní se stavby kostí (spolu s vápníkem a fosforem), tvoří zubní sklovinu. Pomáhá při využití vitaminů C a E. Zlepšuje paměť a myšlení.

 

Příznaky nedostatku hořčíku

  • Nervozita, impulzivita, podrážděnost, nesnášenlivost hluku, chvění, nespavost, nevolnosti.

  • U dětí s hyperaktivitou se nedostatek hořčíku projevuje velmi rychle, a to výrazným zhoršením stavu a poruchami chování.

  • Dalšími projevy nedostatku tohoto důležitého stopového prvku mohou být padání vlasů, lámavost nehtů, bušení srdce, závratě, noční pocení a ranní únava. Velký deficit vede ke svalovým křečím.

 

Jak (ne)užívat hořčík?

Příjem hořčíku se snižuje se zvýšenou spotřebou rafinovaných potravin, především jednoduchých cukrů, bílé mouky, uzenin a tučných mléčných výrobků. Zvýšené pití mléka znamená přivádět do organismu nadbytek vápníku, který provokuje vylučování hořčíku. Rovněž nevyvážená střevní bakteriální flóra zhorčuje vstřebávání hořčíku. Vzhledem k tomu, že hořčík účinkuje s fosforem a vápníkem, dlouhodobé užívání samotného hořčíku mění rovnováhu s těmito dvěma minerály. Při nadbytku hořčíku může docházet k průjmu, narušení rovnováhy minerálů, útlumu aktivity nervové soustavy.

 

Kde ho hledat?

Bohaté na hořčík jsou sója, ostatní luštěniny, ovesné vločky, otruby, celozrnné potraviny, klíčky, mandle. O něco méně hořčíku obsahuje rybí maso, ovoce a syrová listová zelenina, med. Pravidelná konzumace těchto potravin s vynecháním bílého pečiva a cukru pomůže zajistit potřebné množství hořčíku a dalších minerálů a vitaminů pro vaše dítě.

 

Vápník

Vápník je nezbytný minerál, který je v lidském těle zastoupen nejhojněji. Většina lidí ví, že vápník je důležitý pro tvorbu kostí a zubů a pro udržování jejich kvality. Již málokdo zná, že vápník je nezbytný také pro přenos podráždění z nervu na sval, ovlivňuje prostupnost buněčných membrán, významně se podílí na procesu srážení krve.

 

Příznaky nedostatku vápníku

  • Pokud má organismus nedostatek vápníku, převezme ho nejprve z kostí. Díky tomu nemusíme nějaký čas vůbec registrovat, že máme této látky nedostatek, pak však začne křehnout páteř, kyčelní krčky a jiné kosti (osteoporóza).

  • Nedostatek vápníku se může rovněž projevovat poruchami nervových vzruchů, srdečními a jinými potížemi.

  • Mírně zvýšená potřeba vápníku je v batolecím a dětském věku, při úrazech a během dlouhodobé hospitalizace.

 

Jak ho (ne)užívat?

Vitamin D, který vzniká v kůži působením slunečních paprsků, má velký význam při vstřebávání a využívání vápníku. Proto doporučujeme rozumné opalování. Pět až patnáct minut každodenního pobytu na sluníčku zabezpečí organismus potřebným množstvím vitaminu D, aniž by se zvýšilo riziko rakoviny kůže.

 

Významným faktorem ohrožení nedostatkem vápníku je vysoký příjem bílkovin (100 g denně a více) a jejich nevhodné složení (převaha bílkovin živočišného původu). Dokonce léčebně podávaný vápník nemůže upravit ztrátu vápníku při současném nadměrném příjmu bílkovin. Proto doporučujeme téměř vyloučit uzeniny, omezit vejce (stačí 5 kusů týdně). Naopak můžete zvýšit množství ryb (zejména mořských) v potravě, častěji zařazovat do jídelníčku ořechy, semena, obiloviny (pšenici, žito, ovesné vločky, pohanku, obilné klíčky, kroupy, kukuřici). Potřebnou hladinu vápníku rovněž snižuje nadměrný příjem tuků a jednoduchých cukrů.

 

Vstřebávání vápníku snižuje dlouhodobé podávání některých léků: především kortikoidů, antiepileptik, nethiazidových diuretik a antacid s obsahem hliníku. Nedostatek vápníku hrozí i pacientům s chorobami zažívacího traktu, střevní dysbiózou, diabetikům a lidem se zvýšenou činností štítné žlázy.

 

Odborníci radí neužívat šumivé kalcium bez lékařského doporučení, preferují přívod vápníku v potravě. Několik kalciových tablet denně může způsobovat zácpu a vyústit v zatížení ledvin, tvorbu kamenů, zvýšené riziko infekce močových cest a nadbytečné ukládání vápníku v cévách a měkkých tkáních. Pokud přece jenom budete používat doplňkový vápník, kombinujte jej s hořčíkem.

 

Kde ho hledat?

Zdrojem vápníku v běžné potravě jsou mléčné výrobky, mák, luštěniny, zelenina.

 

Fosfor a sodík

Sodík a draslík vytvářejí sehraný pracovní tým podobně jako vápník a fosfor. Sodík spolu s draslíkem udržuje rovnováhu kyselin a zásad v těle, reguluje objem tekutin v těle, podílí se na přenosu nervových vzruchů.

 

Zdroj: Dostupné z www.bambiklub.cz. Čerpáno z knihy MUDr. Josefa Jonáše, MUDr. Džamily Stehlíkové - Hyperaktivní dítě - přírodní léčení.

Kontakt