Hyperaktivní dítě (část 6. - potravinová alergie, dieta)

ELIMINAČNÍ DIETY ANEB KDYŽ DÍTĚ TRÁPÍ POTRAVINOVÁ ALERGIE

Nejdokonalejší cestou, jak se zbavit potravinové alergie a často i některých projevů hyperaktivity, je takzvaná eliminační dieta. Během ní postupně vyřazujeme (eliminujeme) z jídelníčku možné i prokázané alergeny. Týká se to nejen jednotlivých potravin, ale i nejrozmanitějších potravinových přísad, upravujících např. chuť, barvu či vůni, které mají učinit stravu atraktivnější nebo usnadnit kuchyňskou úpravu. Bohužel tyto vymoženosti civilizace až příliš často zvyšují riziko vzniku potravinových alergií, dětské hyperaktivity a dalších chorobných stavů, zhoubné bujení nevyjímaje.

Pořiďte si zápisník

Před zavedením diety by si rodiče alespoň několik týdnů měli vést jídelníček: zapisovat si, kdy se chování dítěte zhoršuje a co předtím jedlo. Pokud mají dojem, že určité pochoutky a některá jídla u něj působí problémy, je třeba vyřadit je z jeho jídelníčku a pozorovat přitom případné změny v jeho chování. Je rovněž důležité, aby dítě na dietu přistoupilo dobrovolně. Abychom se s jistotou přesvědčili, jaký druh potravin alergii vyvolává, vyloučíme podezřelé potraviny z jídelníčku.

Které potraviny jsou nejvíce alergizující?

• pšenice, žito, oves, ječmen, umělé tuky, mléko, sýry, slepičí vejce, vepřové maso, mořské ryby, citrusové plody, houby kromě žampionů, květák, luštěniny, cibule, česnek, paprika, celer, petržel, kyselá jablka, ořechy a cukr

Oligoantigenní dieta

V případě správné volby potíže za několik dnů či týdnů ustoupí. Pokud nevím, kterou potravinu máme podezírat jako zdroj alergie, situace je složitější. Ale i v tomto případě existuje pro rodiče odhodlané za každou cenu navrátit duševní rovnováhu svému dítěti cestička – je možné na jeden či dva týdny přejít na tzv. oligoantigenní dietu (s malým obsahem alergicky působících látek). Tato dieta se skládá z omezeného počtu potravin, které jíme jednou týdně či řidčeji, dítě je má rádo a nevyvolávají mu žádné potíže. Může se například skládat z jednoho masitého jídla denně (třeba z jehněčího či krocaního masa), jednoho nebo dvou polysacharidových (škrobových) jídel (rýže, brambory či ovesná mouka), ovoce (například hrušky), zeleniny (zelené fazole, brokolice), rostlinného oleje (například olivový), soli, vody a případně z multivitaminů a minerálů. Upozorňujeme, že během této diety nemá dítě v žádném případě trpět hlady a má spotřebovávat dostatečné množství potravin a tekutin, protože podvýživa či dehydratace mohou vyvolat komplikace. Pokud po jednom či dvou týdnech projevy hyperaktivity neustoupí, nejedná se zřejmě o potravinovou alergii.

Co dál?

Jestliže byla tato eliminační dieta úspěšná a potíže odezněly nebo se zmírnily, postupně se navracejte ke každodenní stravě. Každý týden přidávejte jedno nebo dvě jídla několikrát za sebou a pozorujte reakci dítěte. Potraviny, které nevyvolávají žádné potíže ani po dvou dnech po požití, jsou bezpečné a mohou být bez obav pravidelně požívány. „Podezřelé“ potraviny si ponechte na konec. Pokud jsou tyto potraviny „viníky“ potíží vašeho dítěte, zdravotní stav se po jejich znovunavrácení do jídelníčku opět zhorší.

Když schází vápník

Je-li dítě alergické na kravské mléko, musíte zajistit dostatečný přísun vápníku pomocí jiných potravin. Při alergii na sladké mléko může dítě dobře snášet kysané mléčné výrobky. Zaměňujte proto sladké a tučné mléčné výrobky (plnotučné mléko, smetanu, šlehačku, termixy, bobíky) za kysané a nízkotučné (biokysy, kefíry, podmáslí, bio jogurty, tvaroh). Bohužel u nás na trhu není dostatek mléčných výrobků, hlavně jogurtů, jejichž konzumací bychom si zachovali vysoký příjem vápníku a nezvýšili nadměrně až nebezpečně příjem alergenů, a navíc ještě tuků, cholesterolu a bílkovin. Zdrojem nadměrného množství bílkovin, a často i tuků, jsou také sýry. Tučné mléčné výrobky vápník sice dodávají, ale zároveň zvyšují jeho ztrátu z těla. Jako alternativní zdroj vápníku lze vyzkoušet i mléko kozí či ovčí. Jako další zdroje vápníku mohou být využity luštěniny (fazole), listová zelenina (brokolice, kapusta kadeřávek), mrkev, sójové mléko, tofu, sezam, slunečnice, ořechy a především mák. Mák má dvanáctkrát více vápníku než mléko. Pekárenské výrobky z tmavší mouky obsahují o něco více vápníku než bílé pečivo.

U bezlepkové diety při alergii na obilninový lepek je důležité dbát na dostatečný přísun vitaminů řady B v potravě.

U alergií na citrusové plody zabezpečujeme dostatečný přísun vitaminu C.

Zdroj: Dostupné z www.bambiklub.cz. Čerpáno z knihy MUDr. Josefa Jonáše a MUDr. Džamily Stehlíkové - Hyperaktivní dítě - přírodní léčení.