Jak nám škodí paraziti. Dopis od Ing. Hany Bláhové - 1. část

Ing. Hana Bláhová se věnuje detoxikační medicíně téměř deset let a o parazitech toho ví opravdu hodně. Přednáší na témata Jak nám škodí paraziti, kde uvádí souvislost parazitární zátěže s dosud nerozpoznanými příčinami některých onemocnění a dostupné způsoby léčení.

Dopis od paní Bláhové:

V Brně 22.2.2008

Vážení přátelé detoxikační medicíny,

sedm let pracuji jako detoxikační poradce v rámci metody MUDr. Jonáše. Specializuji se na nervová onemocnění typu roztroušená skleróza, parkinsonismus, epilepsie, deprese.

Na parazity jsem přišla tak, že jsem si dělala sáhodlouhé tabulky se všemi možnými viry, bakteriemi, parazity a nežívými zátěžemi, které jsem v těchto lidech našla, a snažila se najít společného jmenovatele. Nakonec jsem eliminovala asi šest skupin patogenů, které měli VŠICHNI mí klienti. Postupně jsem je ale redukovala. Buď proto, že se daly relativně snadno odstranit, ale na zdravotní stav mých klientů to nemělo nijak zásadní vliv (Neisserie, mycoplazmata, chlamydie). Dalším podezřelým byla borrelie, která je většinou lékařů považována za možného hlavního pachatele. Nedávalo mi ale smysl, proč by borrelie, která je tak častá, že ji má v národě skoro každý (máme ji často vrozenou), spouštěla RS nebo depresi jen u někoho, a desítky tisíc lidí byli zdrávi. Nesedělo to ani u virů (podezírá se EBV, CMV), z podobného důvodu, ale začaly se vynořovat zajímavé souvislosti s parazity a zoonózami. Hledala jsem takového mikroba nebo parazita, který by nebyl vyloženě exotický, nicméně přesto ještě dosti výlučný, a byl společný lidem se stejnou diagnózou. Také by měl být relativně závažnější. A myslím, že jsem ho našla. Ale popořadě.

Při zaměření pozornosti na parazity jsem dospěla k mnoha šokujícím poznatkům, které nejsou běžné populaci známy.

Za prvé: nevěděla jsem, že larvy parazitů cestují po těle a jejich činnost se tak neomezuje jen na střeva, jak jsem si dřív myslela. Také jsem žila v domnění, že žaludeční kyseliny všechno živé, co bychom případně spolkli, zahubí. Není to tak, larvy jsou velmi odolné.

Larvy a výjimečně i dospělci mohou putovat po celém těle, i do mozku, což začalo být zajímavé z hlediska mých klientů. Za druhé: nastudovala jsem si, kteří parazité u nás žijí, jak se chovají, a testovala jsem podobně širokou škálu všech běžných parazitů ke VŠEM orgánům svých klientů, a nejenom těch nervově nemocných. Užasla jsem, že neexistuje člověk, který by nějakého parazita neměl, včetně mne.

Třetí šok pro mne byl, když jsem opakovaně měřila souvislosti parazitární zátěže s AUTOIMUNITOU! Autoimunitní proces nemusí probíhat na všech tkáních, ale i izolovaně, např. jen v mozku, jen štítné žláze apod. Naměřila jsem autoimunitu především v těch tkáních, kde byl přítomen parazit, a tak kde nebyl, autoimunita neprobíhala, přestože ve tkáni ještě zůstávala např. borrelie, CMV, EBV, a další patogeny, o kterých víme, že ji spouštějí. Zjistila jsem, že AUTOIMUNITA CESTUJE ZA PARAZITEM, a jakmile jej z tkáně vypudíme, v tu chvíli se autoimunita "vypne". Předtím jsem se obávala, že tam, kde už je tento proces jednou nastartován, nepůjde tak snadno zastavit.

V praxi se také ukazuje, že imunitní systém "nadřazuje" v pořadí důležitosti parazity.

Pokud začneme odstraňovat nejprve je, tělo se mnohem ochotněji vypořádává s virovou a bakteriální zátěží. Obrátíme-li postup, jde to ztuha a trvá to dlouho. Je to dáo i tím, že parazité jsou sami promořeni našimi viry a bakteriemi, a pokud si necháme v těle "živý rezervoár", je detoxikace drobnějších zátěží sisyfovská. Pochopila jsem, že přístroj Salvia vidí "skrz" měkké tkáně parazitů a odečítá i bakterie a viry uvnitř jejich těl, a proto jsem stále u sebe i u klientů měřila některé virové a bakteriální zátěže, přestože jsme je předtím čistili třeba celé měsíce.

Milé překvapení bylo, jak rychle se lidé začali uzdravovat, když jsme začali s odčervovací kúrou, především když jim lékař předepsal antihelmintika. Zlepšovali se skokem, a já byla zvyklá při detoxikaci na velmi pozvolné zlepšování.

Nechci vyvolat dojem, že za všemi nemocemi světa se skrývají pouze parazité, ale mohli by se na některých diagnózách PODÍLET. Proč hledat složitá vysvětlení tam, kde nejsou prověřena jednoduchá. Zapojte zdravý selský rozum a přemýšlejte se mnou: Popíšu, o jaké parazity jde, a zvýrazním, jaké nemoci se za nimi MOHOU skrývat:

Roup dětský - enterobius vermikularis

Velikost: 1 cm

Kde se může vyskytovat: kromě střeva v játrech, žlučníku, slinivce, urogenitálním traktu, podkoží, v žilách.

Nakazíme se spolknutím vajíčka s živou larvou, kontaminovanou potravou, nečistýma rukama, nákaza se snadno šíří v dětských kolektivech. Larvy i dospělci snadno pronikají stěnou střeva do břišní dutiny a krevního oběhu.

Samička klade vajíčka především v noci, kolem análního otvoru. Snadná autoinfekce.

Svědění ruší spánek. HYPERAKTIVNÍ děti. BOLESTI BŘICHA, PRŮJMY.

Co může dále způsobit: opakované ženské VÝTOKY, ZÁNĚTY močového měchýře.

Existuje jen málo lidí, kteří by neměli roupy vůbec, a zde je nacházím často.

HEMOROIDY - pro roupa není problém dostat se do žíly kolem řitního otvoru.

Během protiparazitární kúry mi vyboulila žílu na zápěstí oválná podlouhlá hrudka zhruba 1 cm dlouhá. Zmizela až po použití vibračního přístroje, nereagovala na masáž.

Další den se na jejím místě objevil svědivý načervenalý EKZÉM, velký jak pětikoruna.

Proto připisuji: KARPÁLNÍ TUNEL. Do žil a tepen se samozřejmě dostanou i jiní parazité, snadné je to například pro drobounká háďátka, běžně tam nacházím larvy motolic, toxicary... Tedy můžeme počítat s TROMBÓZAMI, EMBOLIEMI...

Mám dva velmi mladé lidi - 20 a 25 let, po prodělané embolii. U tak mladých lidí se nedá snadno předpokládat přítomnost metabolických usazenin v cévách.

Dále roup často vlézá do žlučovodů a ucpává je. Na ultrazvuku je pak tato zátěž vyhodnocena jako "drť". Větší parazité, např. motolice, mohou ve žlučovodech imitovat žlučové kameny.

KAUZA: Dáma středního věku s výraznými křečovými žilami na nohou. Oba rodiče křečové žíly. Po 14 dnech odčervování se žíly dramaticky zlepšily, přestože jsme začaly zažíváním. Doměřila jsem zvědavě zátěž v žilách: roupi, motolice.

Škrkavka dětská - ascaris lumbricoides

Škrkavka prasečí - ascaris suum

(záměna hostitelů možná)

Velikost: 10-30 cm, často ale spíš nedorůstají maximální možné délky, v závislosti na tom, kolik mají místa v orgánu, kde dospívají. Vajíčko škrkavky nejčastěji polkneme s kontaminovanou potravou, nedostatečně tepelně upraveným masem, na pískovišti, v zemědělství, zvláště tam, kde lidé hnojili lidskými výkaly, s neumytou zeleninou.

Vajíčko projde do žaludku, kde se žaludečními kyselinami rozruší jeho stěna a živá larva se dostane do tenkého střeva. Aktivně se provrtá stěnou střeva a dostane se krevním oběhem nejdříve do jater, pak do srdce, plic, případně do mozku. V plicích provrtává plicní sklípky a dráždí ke kašli. Vykašlaná larva je znovu spolknuta a tentokrát už se usadí v tenkém střevě, dospěje, páří se a klade vajíčka. Proto je lépe sputum nepolykat, ale vyplivovat, abychom nevědomky neudržovali parazita v oběhu. Dospělá samice neklade denně až 200 000 vajíček, ročně je to 50-60 miliónů. Škrkavky mohou ucpávat žlučovody, tenké i tlusté střevo, vytvářejí ODULÉ BŘICHO, protože napomáhají zadržování vody ve tkáních. Otoky pasu, končetin, obličeje - především očních víček, se připisují škrkavkám. Je třeba zvážit, zda některý typ OBEZITY, která nereaguje na žádné diety, nemá souvislost s parazity. Mohou způsobit PRŮJMY, je-li jich relativně málo, ale i ZÁCPY, pokud je jejich množství již tak velké, že střevo ucpou. Není ani neobvyklé střídání průjmů se zácpou - tedy odvozuji, že bychom mohli připsat DRÁŽDIVÝ TRAČNÍK. Dále PLYNATOST. Při masivních infekčních mohou, zvláště v noci, ve spánku, škrkavky vylézat přes žaludek hltanem do úst, Eustachovy trubice a dokonce do ucha. Mám dva klienty, kteří začnou bouřlivě říhat jen při slabém stisku žaludku. Mají velké množství škrkavek v žaludku i tenkém střevě, u muže se najdou i háďátka v jícnu, u ženy navíc tasemnice dětská v žaludku a tenkém střevě. Tedy: REFLUX, PÁLENÍ ŽÁHY, ŘÍHÁNÍ. Nevolnost vedoucí až ke ZVRACENÍ - odtud odvozená BULIMIE: dva mladí lidé, muž a žena, oba pravidelně zvrací, aby si ulevili od tlaků v žaludku. Oba mají čtvero druhů parazitů v žaludku: škrkavky, roupy, motolice a měchovce muž, žena tasemnici dětskou místo roupů. Není divu, že se tělo instinktivně brání a snaží se vetřelců zbavit. V tenkém i tlustém střevě se mohou nacházet až stovky škrkavek, které svým objemem nafukují břicho. Byl popsán případ s 5000 parazity ve střevě. Několik obézních klientů uvádí, že se jim břicho vlní a pohybuje samovolně pod rukou jako při těhotenství.

Škrkavka přijímá potravu ústním otvorem i celým povrchem těla. Obírá nás o živiny. Veterináři znají pojem "škrkavkové břicho" u vyhublých štěňat s nafouklým břichem. Jistě Vás také napadnou africké děti kost a kůže, ale s nafouklým bříškem - ano, promořenost obyvatel Afriky škrkavkami je 95%. Z faktu, že se dělíme s parazity o živiny, vyplývá i nedostatek minerálních látek, vitamínů, bílkovin. Parazité, kteří sají krev, způsobují ANEMIE (měchovec, tenkohlavec). Musíme ale počítat i s nevysvětlitelným, náhlým HUBNUTÍM. Škrkavku dětskou nacházím i v kloubech a v kloubních váčcích. Způsobuje otoky a záněty, její toxiny zvyšují REVMATOIDNÍ FAKTOR. Je to i moje osobní zkušenost, během odčervovací kúry mi brali krev a našel se zvýšený počet bílých krvinek - to je v pořádku, tělo se brání, ale teké zvýšený revmatoidní faktor, přestože jsem nikde zánět neměla a klouby mne nebolely. Jedné klientce jsme delší dobu čistily z kloubů borrelie, chlamydie, herpetické viry, toxiplazmu a leptospiru s nepatrnými výsledky, než mne napadlo podívat se na velké parazity. Měla škrkavku v kloubních váčcích a kolena jak konev. Do té doby jsem se domnívala, že se do kloubů "nevejdou". Vejdou, ale spíše než přímo v kloubu se usídlí v kloubních váčcích, což jsou duté vazivové čočky kolem kloubů, které brání tření mezi kloubem a svalem. Kolem každého kloubu je váčků několik. Tam mají paraziti klid. Způsobují otoky kloubů (někdy má tkáň kolem kloubů zvýšenou teplotu). A jejich toxiny, které jsou neurotoxické, zase deprese. Tím je vysvětlena záhadná věta z lékařského slovníku, že REVMATICKÁ ARTRITIDA je doprovázena DEPRESEMI, nikdo neví proč. Škrkavky tu máme jako model, ale v kloubech a kloubních váčcích se mohou vyskytovat larvy všech běžných parazitů, možná tam i dospívají a kladou vajíčka. Dlouho podezřívám toxiny parazitů i jejich mechanické působení, že ovlivňují nervový systém, protože parazity i parazitární toxiny vyměřuji k diagnózám typu epilepsie, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc a deprese. Zajásala jsem, že když jsem objevila učebnici pro pediatry od RNDr. Klimeše, který uvádí, že zrovna škrkavkový toxin může způsobit PARÉZY, KŘEČE, EPILEPTICKÉ STAVY a jiné nervové poruchy. Pro škrkavku jsou také typické otoky horních víček. Na tomto symptomu se shodují i jiní autoři. Ale neobviňujme jen škrkavku. Každý parazit produkuje nějaký toxin a jejich kombinací se potíže násobí. Nikdo totiž nemívá parazita jediného.

Škrkavka kočičí a psí - toxocara canis a cati

Velikost: 8-12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm

Kde se může vyskytovat: všude. Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici.

Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně.

Závažnost viscerální formy zcela odvisí od počtu spolknutých vajíček. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou TEPLOTOU, zvětšením jater, astmatickým kašlem. ASTMA se týká i larev jiných parazitů, pokud se dostanou do plic. Larvy toxocary se často dostanou do mozku a byly zprvu mým hlavním kandidátem na příčinu nervových onemocnění. Je to frekventovaná nákaza, plno klienůt chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Trus VŠECH štěňat je v prvních měsících infekční, ale i jejich moč a sliny. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost toxocarou u dospělých psů snižuje. Toxocara projde placentou feny, u koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Domnívám se, že toxocara projdei lidskou placentou, a nejen ona. Vajíčka venku jsou odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky.

Vzhledem k tomu, že je to nákaza, která se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se po čase toxocary zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.

Háďátka střevní - srongyloides stercoralis

Velikost: 1-2 mm.

Kde se mohou vyskytovat: především na sliznici dvanácterníku a lačníku, jinak všude.

Ještě ve střevě se líhnou larvy, které odcházejí stolicí ven. Mohou žít i bez hostitele v půdě několik let, při první příležitosti pronikají pokožkou dalšího hostitele (práce na zahradě). Migrují plícemi, tracheou, hrtanem do trávicí trubice. Zde dospívají. Zdrojem nákazy může být i pes nebo kočka. Larvy mohou ve spodní části střeva pronikat střevní stěnou a migrovat dále tělem. Je to častá infekce. Na kůži způsobuje vyrážky, svědění, otoky. Při EKZÉMECH hledám v prvé řadě škrkavky a háďátka. V plicích způsobují kašel, v zažívání průjmy a bolesti břicha. Pokud jsou již háďátka rozesety po celém těle (játra, srdce, žlučník, plíce, střevo, pohlavní orgány, oči...) onemocnění má těžší průběh. Lidový název je "nitěnky". Tyto parazity nacházím mimo jiné v zubních váčcích, v dásních, míše, periferních nervech, hltanu, podkoží, v cévách. Kvůli rozsevu drobných háďátek po těle je potřeba vyšších dávek benzi-midazolových přípravků (Vermox, Zentel).

Měchovci:

Ancylostoma duodenale

Necator americanus

Velikost: 1 cm

Kde se mohou vyskytovat: v  tenkém střevě dospělci, larvy kdekoliv včetně mozku.

Mají širokou ústní kapsuli, vybavenou sklerotizovanými zuby. Těmi červ poškozuje střevní stěnu a saje krev. V tenkém střevě dospělci kladou vajíčka, která odcházejí stolicí ven. Vylíhlé larvy mohou pronikat kůží při náhodném kontaktu s novým hostitelem.

Např. chůze naboso. V místě vstupu se vytvoří puchýřky, bulky. Častější je ale přenos kontaminovanou potravinou, nebo vodou. Dospělci poškozují střevní stěnu, objevuje se KREV ve stolici, ANEMIE v důsledku deficitu Fe, nedostatek proteinů, HUBNUTÍ, poruchy krevního oběhu. A taky jsme už u CROHNOVY choroby: U dvou lidí s touto diagnózou jsem měchovce v tenkém střevě naměřila. V jednom případě byla navíc přítomna škrkavka, motolice a roupi, ve druhém škrkavka dětská, psí, a tenkohlavec. V distální části tenkého střeva jsem vytestovala silnou infekci Helicobactera pylori, zatímco v žaludku nebyla žádná a ve dvanácterníku nepatrná. To je neobvyklé, bývá tomu naopak, infekce slábne od žaludku k lačníku. Proto gastroskopie nepřinesla žádný výsledek. Motolice a měchovci svými zoubky a přísavkami poškozují střevní stěnu, tkáně se brání zajizvením a kalusy. Tenkohlavec se zavrtává kolmo do střevní stěny, a i když jeho hlavním stanem je tlusté střevo, vyskytne se i v tenkém. Helicobacter zase způsobuje vředy. Máme možnost pomocí našeho počítačového programu testovat i souvislosti. Z několika virů, bakterií a parazitů, které jsem našla ve střevě, se ke Crohnově chorobě vztahovali měchovci, motolice, tenkohlavec a Helicobacter.

O Crohnově nemoci víme, že je to AUTOIMUNITNÍ zánětlivé onemocnění, postihující především tenké střevo. Stěna střeva je ztluštělá, jsou tu vředy, píštěle, abscesy, průsvit střeva se zužuje. Průvodními jevy jsou PRŮJMY, BOLESTI BŘICHA, PORUCHY TRÁVENÍ a VSTŘEBÁVÁNÍ. Dále zvýšená TEPLOTA, BOLESTI KLOUBŮ, ZÁNĚTY OKA!!! Má kolísavý průběh s obdobím klidu a aktivity! Co Vás při tom napadá?

Píštěle mohou být ale také způsobeny amoebou:

ENTAMOEBA HISTOLYTICA. Jedna její forma, E.H. forma minuta, je relativně neškodný kosmopolitní parazit, nosí ho stamiliony lidí po celém světě, často jsou nosiči bezpříznakoví, nebo mají jen mírné obtíže. Z neznámých důvodů (stres, dietní chyby?) se tato forma může zvrhnout ve vzácnější, ale nebezpečnější E.H. forma magna. Tento prvok si naleptá svými enzymy střevní sliznici, kde vznikají lahvovité otvory (píštěle). Tady se živí zbytky potravy a tkáňovou drtí. Vytváří rozsáhlé vředové plochy. E.H. forma minuta je tak četná, že je statisticky vysoce pravděpodobná možnost, že se u někoho vyvine nebezpečnější forma magna.

Z říše prvoků bych měla ještě dalšího zajímavého kadidáta:

GIARDIA INTESTINALIS, starší název LAMBLIE. Prvok, bičíkovec.

Chronická giardioza je provázena střídavými průjmy a zácpami (náš dráždivý tračník), nucením na zvracení, křečemi v břiše hlavně po jídle, ANEMII, záněty žlučníku a žlučníkovými KAMENY! Má i bezpříznakový průběh. Obě amebózy mohou být přeneseny cystami, které pozřeme s např. s neumytou zeleninou, nebo je spolkneme s potravinami, na které je přenesla moucha.

BALANTIDIUM COLI je poslední nálevník, který tvoří vředy na střevní sliznici.

Široké spektrum příznaků od bezpříznakového nosičství až po vážné, život ohrožující případy, závisí na počtu cizopasníků a odolnosti hostitele.

Parazité jiště žijí ještě pár dní po smrti hostitele, takže nechápu, proč v jednadvacátém století je ještě tolik chorob neznámého původu. Na objasnění Crohnovy choroby by snad stačila pečlivá pitva.

Mám klientku s POLYGLOBULIÍ, jejíž příčina také není dosud známa. Prognóza není příznivá. Jiný název je POLYCYTHAEMIA VERA. Je provázena zvětšenou slezinou a zvýšeným početm červených krvinek. "Hustá krev" je nebezpečná pro možný vznik trombů a embolie, proto se trvale uměle ředí. U této klientky jsem kromě běžných parazitů naměřila velké množství Giardia intestinalis a Entamoeba histolytica forma MAGNA, a to ve slezině, slinivce, žaludku, játrech, žlučníku, v tenkém i tlustém střevě. Klientka prodělala řadu vyšetření s negativními výsledky. Prvoci, bičíkovci a améby se ničí Metronidazolem (nověji Entizol), který je na předpis.

24.2.2008 Šťastný den! Klientka přišla po dvou měsících na kontrolu. Předtím si obstarala metronidazol a užívala postupně šest krabiček Vermoxu, dále dostala drenáže na slezinu, slinivku a žaludek, kde byla nákaza amébami a paraziy nejvýraznější. Před týdnem byla na kontrole na hematoonkologii v bohunické nemocnici, kde jí pravidelně kontrolují krev. Poprvé po mnoha letech nemusela proceduru ředění podstupovat, protože se krev zlepšila.

Tenkohlavec lidský - trichuris trichiura

Velikost: až 5 cm

Kde se může vyskytovat: tlusté a slepé střevo. Dle učebnic vzácnější infekce tropů a subtropů, já ale měřím tenkohlavce poměrně často. Popisované krvavé a hlenovité průjmy nemusí být, jsou jen běžné průjmy, nebo normální stolice. Nakazíme se perorálně vajíčky, které ve vnějším prostředí dozrávají za 3-4 týdny.

Další symptomy: bolesti břicha, ANEMIE, ZÁNĚTY STŘEVA. U dětí zpomalený vývoj. Jeden z tenkohlavců, na kterého jsem narazila, byl podle časového sledu zřejmě import z Chorvatska.

Svalovec stočený - trichinella spiralis

Velikost: několik mm.

Kde se může vyskytovat:  tenké střevo, žaludek, podkoží, příčně pruhované svalstvo.

Samičky rodí živé larvy, které proniknou stěnou střeva do krve, lymfy, migrují tělem a usadí se ve svalovině. Svalové cysty mohou zvápenatět a parazit v nich může přežívat až 30 let. Cysty jsou velmi odolné. Během migrace parazita TEPLOTY až horečky, bolesti břicha, otoky obličeje, PORUCHY VIDĚNÍ, zvýšené bílé krvinky, intenzivní bolesti svalů.

Migrace přes srdce a plíce. Velmi závisí na počtu parazitů v těle. Pokud je jich jen několik, onemocnění může proběhnout nepozorovaně. Pokud je jich nad stovku, jde o vážné onemocnění, vyžadující často chirurgický zásah a hospitalizaci. Může končit smrtí. Naštěstí je to dnes již vzácná infekce. Nakazíme se pozřením masa prasat, zvláště divokých, pokud maso není dostatečně tepelně upravené. Některé státy maso mrazí (např. USA), spoléhají na účinek hlubokého zmrazení a neprovádějí kontrolu. Při svalové fázi onemocnění často nepomohou ani antihelmentika. Zatím jsem našla jediného svalovce u starší ženy. Tato žena má ještě i jiné parazity a má celkově velké bolesti a potíže všeho druhu. Stěžuje si na bolest "svalů u kosti".

Kauza paní Dolejšové z Tábora: její klientka pracovala většinu života jako laborantka v masně. Testovala kvalitu masa. Asi tři roky detoxikuje bez valného výsledku ústní dutinu, má neustálé bolesti v dásních a žvýkacích svalech. Žádný zubař ani lékař ORL jí dosud nepomohl. Ženě je přes sedesát let. Paní Dolejšová jí ve žvýkacích svalech vytestovala svalovce stočeného. Kolegyně Š. našla dokonce svalovce sama u sebe, diagnóza jí byla potvrzena nezávislým testem na přístroji Oberon.

Minulý týden (12.3.2008) jsem koupila krůtí maso, ve kterém se po rozřezání na plátky ukázaly otvory velké zhruba na tužku. Průsvit otvorů byl precizně hladký a já si vzpomněla na enzymy, jimiž si larvy razí cestu tkáněmi. Svalovec není do dnešních dnů vymýcená infekce. Maso jsem vyhodila.

Tasemnice bezbranná - taenia saginata

Tasemnice dlouhočlenná - taenia solium

Velikost: 2-10 m

Kde se může vyskytovat: dospělci v tenkém střevě, larvy ve svalech (boubele). Také ale v mozku, míše, oku, plicích, srdci, podkoží...

Učebnice popisují tyto symptomy: křeče, nevolnost, zvracení, DEPRESE, PORUCHY VIDĚNÍ, ZÁVRATĚ, HUBNUTÍ, PSYCHICKÉ PORUCHY!

Všimněte si těch příznaků! Lidé je odpozorovali za desítky let.

Nakazíme se nedostatečně tepelně upraveným hovězím, nebo vepřovým masem. Naši západní sousedé tasemnici bezbrannou nazývají tasemnicí prasečí. Dnes vzácná nákaza, nicméně s jedním případem tasemnice bezbranné jsem se už setkala. Klientka - má kamarádka - má velké bolesti břicha, bodavou bolest a pálení za hrudní kostí (5 druhů parazitů v oesophagu), trpí křečemi končetin, nevolností, zvrací a nchtěně zhubla během pár měsíců šest kilo, přestože už předtím byla drobná. Je zesláblá. V době nejhoršího průběhu nákazy měla horečky a nebyla schopna pohybu. Ví, že jde o tasemnici, protože z ní před lety vyšel asi metr dlouhý plochý světlý segmentovaný útvar. Nějaký čas měla klid, ale tasemnice nevyšla s hlavičkou, dorostla a letos začalo peklo. Běhala po doktorech, ležela i ve vyškovské nemocnici, ale kromě zvýšených bílých krvinek nic nenašli. Vytestovala jsem Taenia saginata v žaludku a bohužel i v mozku, ale i řadu dalších parazitů. Užívala Zentel, ale ten jí příliš nepomohl. Zkusily jsme proto lidovou léčbu: rozžvýkat velké množství dýňových semínek a zapít za hodinu lžící ricínového oleje. Za 5 dní z ní vyšel několikadecimetrový plochý článek, ale bolesti nepřestávaly, až ji rodina odvezla na infekční oddělení ve Fakultní nemocnici v Brně - Bohunicích. Zbytek tasemnice si neprozřetelně neschovala, protože doufala, že je jejímu trápení konec a lékaře už potřebovat nebude. V nemocnici vůbec nevěřili, že by mohlo jít o parazita a nasadili jejímu průsvitnému pohublému tělíčku dietu jako všem ostatním. Odebrali jí třikrát stolici, provedli 3x vyšetření krve, EKG, našli sice enormní počet eosinofilů, ale připisovali to nákaze larvální toxokarou, na niž jedinou našli protilátky. Usoudili však, že při takovém množství protilátek toxicara je již jistě z těla vypuzena. Výsledky druhého odběru krve se ztratily. Všechna ostatní vyšetření byla negativní. Mou kamarádku, nadále s bolestmi, jen o kilo lehčí, propustili bez léků domů s doporučením, ať navštíví neurologa. Kamarádku jsem testovala podruhé a vyšlo prakticky totéž: Toxocara canis, Ancylostoma duodenale, Strongyloides stercoralis, Hymenolepis nana, Eurytrema pancreaticum, Trichuris trichiura, Schistosoma mansoni, Fasciola hepatica, Fasciolopsis buskii, Opisthorchis felinens, Echinococcus multilocularis, Echinococcus granulosus, Toxoplasma gondii a Enterobius vermicularis. Jen v tlustém střevě, odkud se braly vzorky, 6 parazitů. Taenia saginata už zůstala jen v mozku, z žaludku zmizela - to byl zřejmě ten 30 cm kousek, co vyšel podruhé.

Na tasemnice malé i velké neexistuje v této republice lék. Pokud ho někdo potřebuje, jedině lékař - specialista jej na základě pozitivních testů objedná ze zahraničí a čeká se na něj několik týdnů. Na telefonický dotaz nebyli v bohunické nemocnici na infekčním oddělení schopni sdělit název léku na ploché červy, v Praze na Bulovce museli hledat v knihách. Jedná se o dva typy léků, oba lze sehnat ze SRN:

CESOL - na bázi praziquantelu, 1 balení se šesti tabletami stojí 23 euro... lék se užívá podle váhy, 60-70 kg člověk by měl užít naráz 2 až 4 tablety. V případě zácpy užít projímadla. Zapíjet grepovou šťávou. Užít s jídlem. Na rod Taenia stačí většinou jedno balení, na rod Hymenolepis je potřeba vyšších dávek, šest tablet najednou, a počítat s tím, že kúru bude nutno za 14 dní - 21 dní zopakovat.

Praziquantel je též uváděn jako lék první volby na motolice.

Zdroj: Dostupné z: www.serendipity.estranky.cz