Lidská kůže je podivuhodný orgán. Nelze říci, že by na tom kůže jiných živočichů byla jinak: mnohdy svého nositele chrání před nebezpečnými predátory svojí pevností, jindy svojí barvou, někdy přitahuje jedince opačného pohlaví nebo má vlastnosti, které umožňují neobyčejně rychlý pohyb ve vodě, pobyt ve velkém chladu apod. Vidíme tedy, že kůže hraje v živočišné říši nesmírně důležitou úlohu. V čem je tedy lidská kůže jiná než u ostatních živočichů? Jistě v tom, že má velmi významnou emocionálně-sociální funkci.
Člověk je oproti jiným živočichům sociálně a emocionálně tak komplikovaný tvor, že velice často není vlastně schopen projevovat své emoce či své myšlenky nebo své touhy a halí je do různých symbolů. Vezměte si jako příklad třeba lásku. Živočich se buď bez rozpaků začne pokoušet o sexuální akt, nebo provozuje rituál, který má jednoznačně sexuální charakter. U člověka je tato záležitost zahalená do velkého množství symbolů, gest, ale také splněných či nesplněných tužeb, zkrátka člověk jen máloco projevuje na rovinu a jednoznačně a naopak je jeho život plný symbolů, ale také různých těžko pochopitelných projevů.
Kůže má mnoho fyziologických funkcí: má pro člověka ochranný charakter, má charakter informační (zprostředkovává informace o okolním prostředí), má i charakter tepelně izolační, imunitní, hormonální atd. Kromě toho však má i vlastnosti emocionálně-sociální. Právě proto je nositelem mnoha poruch v této oblasti, které vycházejí z vnitřního prostředí. Kůže patří jednoznačně do okruhu plic, protože okruh plic je charakteristický nejen svými fyzickými součástmi, ale především svými psychickými atributy. Patří do něj tedy deprese a také části mozku, které jsou nositeli právě těchto emocí – emocí deprese, smutku, nezájmu, únavy atd. Protože kůže patří do stejného okruhu, lze velký nárůst kožních problémů v této civilizaci považovat za ekvivalent deprese. Depresivních problémů rovněž v této době narůstá a jistá ochrana organismu před tímto velmi nepříjemným a zraňujícím jevem je vlastně výskyt ekzému. Pochopit tyto oslí můstky mezi depresí a ekzémem může jen celostně přemýšlející člověk s příslušnou vzdělaností a informovaností. Pro člověka, který má hlavu zaplněnou jen poučkami současné medicíny, bude takovéto srovnání směšné a nepřijatelné. Proto je i detoxikace kůže, která vede k vymizení kožního onemocnění, velmi komplikovaná.
Při onemocnění kůže jde v podstatě o jev, kdy kůže reaguje buď na toxiny pocházející přímo z kůže. Detoxikace přes kůži není pro lidského jedince úplně charakteristická (i když se samozřejmě přes kůži organismus zbavuje určitých látek), a tak by kůže neměla na tyto toxiny reagovat. Buď se v člověku nachází velké množství toxinů, anebo má kůže určité patologické vlastnosti, které se např. u ekzému nazývají atopií, a na toxiny reaguje zánětem. Tyto toxiny vesměs pocházejí z okruhu plic. To je nejčastější zdroj toxinů, tedy toxiny pocházející z plic a ze střeva. Když dnes řeknu mikrobiální toxiny, mám vždy na mysli jak toxiny, o kterých jsme vždycky hovořili a které jsou v mikrobiologii popsány jako látky bílkovinové povahy produkované mikroorganismy, tak především toxiny, jež popsal Montagnier, tedy toxiny, které jsou v podstatě elektromagnetickými vlnami vysílanými fragmenty DNA různých typů mikroorganismů. V takovém případě nám nezbývá nic jiného, než vyčistit zdroje těchto toxinů.
Se zvlášť velkým důrazem se dnes vracím k základnímu pojetí detoxikační medicíny, a to k povinnosti detoxikovat základní mateřský orgán, který vlastním nositelem problému celého okruhu. V tomto případě jsou to plíce, a tudíž je základním preparátem RespiDren, případně je možné k RespiDrenu využít i ColiDren.
Toxiny mohou pocházet i z jiných orgánů, a to především z lymfatického systému či podkoží, což je sice součást kůže, ale není ovládána plícemi, nýbrž jinými orgány. Podkoží (tela sucutanea) se skládá ze dvou orgánů, a to z tukové tkáně (panniculus adiposus) a z nervových zakončení. Nervový systém, jak je známo, patří do jaterního okruhu a tukový polštář spadá pod slezinu. Jsou-li zdroje toxinů uložené v podkoží, musíme využít i detoxikační vlastnosti těchto dvou preparátů – LiverDrenu a VelienDrenu.
Obvykle zůstávají ložiska ve vlastní kůži, kde jsou zdrojem toxinů; právě tato ložiska se pokusíme odstranit CutiDrenem. CutiDren by tedy nikdy neměl stát jako samostatný preparát, ale měl by být součástí detoxikační kúry, která obsahuje přinejmenším RespiDren, ale případně i další preparáty. Protože jsme říkali, že kůže je velmi komplikovaný orgán jak po stránce funkční, tak po stránce emocionální, tušíme, že svoji roli budou hrát i cizorodé anorganické látky: v kůži se mohou hromadit látky typu toxických kovů nebo různých chemikálií, ale také léků, jako jsou antibiotika, hormony atd. Proto univerzálně použijeme preparát MindDren.
Především u alergických reakcí, jak tedy někdy v případě ekzému, tak jindy v případě kopřivky či jiných alergických reakcí, využijeme i schopnosti kombinace preparátů MindDren a Non-grata, tedy odstranění alergizujících bílkovin. Při chronických kožních problémech jsou pravidelným účastníkem i metabolické poruchy. Například u plísňových afekcí na kůži musíme vždy hledat poruchu metabolismu cukru a v takovém případě musíme zasáhnout do této metabolické poruchy. Také atopická reakce kůže je způsobena usazováním metabolitů v kůži – nejčastěji je to kasein, tedy bílkovina mléka, konkrétně kravský kasein, protože obecně se jiné mléko v Evropě a Americe nepoužívá. Rovněž v tomto případě budeme zasahovat do kůže i dalšími preparáty, které jsou z oblasti poruch metabolismu (odvolávám se na výše uvedené, tedy na specializované školení nebo specializovanou literaturu).
CutiDren je tedy preparát k obecnému řešení problémů s kůží; je určen k odstranění jistého typu toxinů z kůže, a to mikrobiálních ložisek. V duchu detoxikační strategie je jasné, že CutiDren nemůže stát sám v souboji s problematikou kůže, ale je vždy součástí širších strategických postupů protialergických, autoimunitních, metabolických, toxických v pravém slova smyslu, a především je součástí okruhu plic, a tedy se k němu vždy musí řadit základní preparát tohoto okruhu, a to RespiDren.
Zdroj: Jonáš, Josef. CutiDren. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2011, č. 2.
Ilustrace: blog.online-avon.cz