Detoxikační preparát Hypotal patří do kategorie preparátů, kterými se snažíme „rozebrat“ lidský organismus do nejmenších detailů. Orgánové preparáty týkající se těch částí našeho těla, které zná i malé dítě (tj. srdce, játra, ledviny, plíce, klouby atd.), vznikaly mezi prvními. Mechanistickým přírodovědcům však lidský organismus připomínal složitý hodinový stroj s mnoha převody a my si musíme, v duchu jejich filozofie, všímat každého kolečka. Zvláště pak kolečka tak důležitého, jako je hypotalamus, část mozku, která patří do většího celku nazývaného diencefalon.
Hypotalamus (ostatně jako každá část mozku) je velmi důmyslné zařízení, které má v organismu naprosto nezastupitelnou funkci. Tvoří jakýsi syntetizátor mezi nervovým a hormonálním systémem. Hypotalamus je napojen na tzv. vyšší etáže mozku, o kterých hovoříme tehdy, jestliže mozek rozdělíme na staré, podkorové struktury a nové struktury korové. Kůra tedy patří fylogeneticky mezi nové mozkové struktury, a patří tudíž i mezi vyšší etáže centrální nervové soustavy. Právě na mozkovou kůru je hypotalamus napojen, stejně jako i na řadu podkorových struktur, které zajišťují složité vyhodnocování zpětné vazby, tedy informací, které se dostávají do centrální nervové soustavy z celého organismu. Hypotalamus pak rozděluje svou pozornost mezi řízení autonomního (vegetativního) nervového systému a systému hormonálního.
Autonomní nervový systém má mnoho úrovní řízení. Některé řídicí mechanismy probíhají přímo v orgánových pleteních tohoto nervového systému, jiné jsou zajišťovány z provazce táhnoucího se podél páteře, obsahujícího četná ganglia (tzv. truncus sympathicus). Mnoho autonomních řídicích mechanismů má ale napojení na mozek a právě tyto pokyny se sbíhají v hypotalamu, aby odtud byly distribuovány.
Impulzy autonomního nervového systému jsou vysílané přímo po nervovém systému. Tento velmi starý nervový systém je však řízen i přes hormonální úroveň, a to prostřednictvím dřeně nadledvin, která produkuje katecholaminy, mediátory autonomního nervového systému. Na produkci těchto mediátorů má hypotalamus rovněž vliv.
Přes hypotalamus procházejí informace i řídicí pokyny do mnoha žláz s vnitřní sekrecí – do štítné žlázy, do vaječníků, varlat, kůry nadledvin a dalších. I tam, kde věda nenachází přímé spojení (např. s buňkami produkujícími inzulin), lze prokázat velmi důležitý vliv hypotalamu na tyto endokrinní buňky.
Řízení endokrinního systému využívá stimulujících a inhibujících hormonů, kterými povzbuzuje nebo tlumí další řídicí hormony produkované hypofýzou, a hypofýza teprve vysílá hormony, které se přímo fyzicky účastní zmíněného řízení endokrinních žláz. Přiblížíme-li si celý tento složitý mechanismus na praktickém příkladu, tak např. vaječníky budou produkovat pohlavní hormony jedině tehdy, dostanou-li k tomu pokyn z hypofýzy, která je ovšem v této oblasti řízena hypotalamem. Příčina poruchy produkce pohlavních hormonů může tedy spočívat v hypotalamu, v hypofýze nebo ve vaječníku či varleti.
Hypotalamus však nemá jen tyto funkce. Řídí také veledůležité pocity sytosti a hladu, čímž se podílí nejen na fyziologické regulaci příjmu potravy, ale i na poruchách jejího příjmu (bulimie a anorexie). Tuto funkci mnohdy můžeme spojit i s obezitou.
S hypotalamem jsou rovněž spojené některé sexuální funkce; úmyslně říkám „některé“, protože sexualita člověka je podstatně složitější jev, než aby se vměstnal do jednoho orgánu.
Hypotalamus dále částečně řídí spánek a především reguluje tělesnou teplotu. Pokud se setkáme s poruchami regulace tělesné teploty, obvykle v podobě tzv. subfebrilií neboli nízkých horeček, můžeme příčinu hledat právě v hypotalamu.
Hypotalamus je jakási šedá eminence, která stojí v pozadí. Preparát Hypotal proto využijeme u většiny našich klientů, abychom mohli pokračovat v detoxikaci dalších orgánů. Moje praktická zkušenost je taková, že naprostá většina klientů, kteří k nám přicházejí, mají diagnostikovatelnou toxickou zátěž hypotalamu, která je spojena s nějakou poruchou zdraví či fyziologické funkce organismu. V určitých případech bude detoxikace hypotalamu nezbytná, jako je tomu např. při úpravě hormonálních poruch, především poruch štítné žlázy a žláz produkujících pohlavní hormony. Také kůra nadledvin bude lépe fungovat, bude-li mít z hypotalamu správné pokyny.
Nesmíme se však domnívat, že hypotalamus stojí nade vším; taková hormonální porucha může stejně tak vycházet z podřízeného orgánu hypofýzy, se kterou je hypotalamus propojen speciálním druhem cévního systému, kudy posílá své stimulující a inhibující hormony.
Hypotal se tak zařazuje do univerzálních preparátů, od nichž nemůžeme čekat razantní úpravu problému, se kterým klient přichází. Vytváříme si jím ale startovací platformu pro detoxikační regulaci jak hormonálního systému, tak autonomního nervového systému i k regulaci mnohých dalších fyziologických funkcí, jako je tělesná teplota, sexualita, příjem potravy a další. Mohu říci, že ode mě nový klient jen výjimečně odchází bez tohoto preparátu, se kterým mám ty nejlepší zkušenosti.
Myslím, že ten, kdo s námi spolupracuje již delší dobu, si ve svém mozku průběžně vytváří model fungování lidského organismu. Do tohoto modelu hypotalamus zapadá jak šém do hlavy Golema. Oživuje a reguluje.
Zdroj: Jonáš, Josef. Hypotal. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2009, č. 4.