Mléko jako supertoxin

Slovo super značilo v minulých časech něco mimořádného, něco, co se naprosto liší od normy, a tak bylo používáno jen zřídkakdy. Dnes je toto slovo zprofanováno a super je prakticky všechno; jen věci, které jsou pod normálem, se takto neoznačují. Proto, abych posílil význam tohoto slova, vypůjčil bych si text z jedné písně, kde se zpívá: "super-anti-kontra-multi-extra-unikátní". Snad by tato slova dnes mohla znamenat to, že si někdo všimne mého dalšího povídání. Řeč bude o kravském mléce.

Impozantní složení

Kravské mléko je obyvateli tohoto světa, zvláště Evropy, užíváno jako potravina už od dob paleolitických, tedy od doby, kdy se lidé začali usazovat jako zemědělci, chovat dobytek a pěstovat rostliny. Tam, kde nebylo možné chovat krávy, se používalo k výživě mléko jiných zvířat, např. mléko kobylí, velbloudí, mléko od lamy nebo na horských pastvinách mléko kozí a ovčí. A to jsem určitě na nějaké "mlékotvorné" zvíře zapomněl. Není divu, že si mléko vydobylo v průběhu tisíciletí tak úžasné postavení, protože má přece velký příklad v mateřském mléce, které mláďata savců využívají v prvních měsících a letech svého života k úspěšnému budování svého organismu. Na kravském mléce vyroste tele během velmi krátké doby do neuvěřitelných rozměrů a zmnohonásobí svoji váhu. Musí být tudíž velmi výživné, o tom není pochyb. Proto také kravské mléko vyhrálo v souteži o náhradní dětskou výživu mezi ostatními typy mlék.

Minerály, tuky, vitaminy

Nakonec když se zahledíme do jeho složení, uvidíme, že popel z kravského mléko obsahuje neuvěřitelné množství minerálních látek, jako vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfáty, chloridy, sírany, citráty, kobalt, mangan, molybden, měď, jód, brom, železo, bor, hliník, křemík i zinek. Tento výčet je impozantní.

Také jeho tuková složka je významná, tvoří asi čtyři procenta z množství mléka, což je o něco méně než mléko lidské nebo kozí. Hlavní tukovou složkou jsou triacylglyceroly, kterých je 98-99 procent, zbytek tvoří fosfolipidy. Vzpomeňme na lecitin, který mnozí lidé užívají doufajíce, že zmoudří, neboť je výživou pro mozek, nebo na cholesterol, kterého jsou zde pouze 0,2-0,4 procenta, tedy velice málo. Ani výčet vitaminů není špatný: vitamin A, karotenoidy, vitamin E, vitamin D i vitamin K. Tak bychom mohli pokračovat v dalších složkách.

Stáváme se teletem

Nás budou hodně zajímat bílkoviny: ty tvoří u kravského mléka asi 3,5 procenta, což je výrazně více než u lidského mléka, a to již může být problém. Je to zcela pochopitelné, protože - jak jsem řekl - tele musí rychle dosáhnout daleko větší váhy než dítě, a proto mu k tomu mléko matky musí poskytnout nejen živiny, ale i expanzivní síly, které však pro člověka nejsou optimální. V mnohé literatuře najdeme sarkastický odkaz na to, že chceme-li být v dospělosti obézní, pijme kravské mléko a jezme kravské výrobky a nepochybně tohoto svého ideálu dosáhneme. Stáváme se prý teletem, což zní velmi hezky; musím to potvrdit nejen při pohledu na postavy, ale i při pohledu do duše některých lidí.

Kdybychom hodnotili mléko podle výživnosti, vysoce by zvítězilo mléko tulení, které obsahuje třikrát více bílkoviny a patnáctkrát více tuku než mléko kravské. Od tuleně se však mléko špatně získává a nebylo by vhodnou lidskou výživou, protože obsahuje velmi málo vody, kterou ale novorozenec velice potřebuje. Tím však výčet chvály na kravské mléko téměř končí, protože dále se budu zmiňovat už jen o negativních důsledcích užívání kravského mléka pro člověka.

Konec chvály

Jeden z častých argumentů je, že žádné zvíře, žádný savec od určitého věku neužívá mléko jiné matky, mléko z jeho výživy zkrátka vymizí. I přesto staví obrovskou kostru, na niž potřebuje mnoho vápníku a jiných minerálních látek. Jako opravdu hutný příklad můžeme použít slona, žirafu či jiná mohutná zvířata. Jejich strava se skládá z listí, větví, trávy, a to by se člověku nezdálo jako vhodný zdroj tolik kýženého vápníku.

Jsou však i zvířata, která veliké množství vápníku vydávají: mezi rekordmany patří třeba slepice, která snesením vejce přichází až o deset procent svého tělesného vápníku denně, a přesto jej doplní ze semínek rostlin a jiné celkem chudé stravy, kterou vyhledá na svém dvorku. To jsou příklady, které obvykle po člověku sklouznou jako po skluzavce a nezanechají žádné stopy, jak zní moje zkušenost z poradny.

Předem mohu říci, že kravské mléko má pro člověka nejméně tři negativní důsledky, i když někteří autoři jich uvádějí ještě více. Pojďme se postupně prodírat těmito negativními důsledky, které dělají z mléka supertoxin pro svého uživatele, tedy pro člověka.

Alergie

Nejznámější problém je alergie na kravské mléko. Tento problém, ačkoliv je velmi dobře známý, kupodivu není nějak moc zásadní a setkáme se s ním poměrně vzácně.

Alergie na mléko je nesena bílkovinami, které mléko obsahuje. V mléce najdeme dva druhy bílkovin, a to kaseiny a bílkoviny syrovátky (alfa-laktalbumin a beta-laktglobulin). U dětí do tří let se nejčastěji vyskytuje alergie na syrovátkové bílkoviny, tedy na albuminy a globuliny. Tato alergie však obvykle do šestého roku vymizí i bez jakéhokoliv léčení, a to je velký argument pro mnoho lidí, ba i pro lékaře.

Alergie na kasein

Alergie na kasein je složitější a sama mizí přibližně z padesáti procent. Vyskytuje se častěji u větších dětí a u dospělých. Vymizení alergie na bílkoviny mléka je pravděpodobně dáno zlepšujícím se účinkem enzymů, kterými je lidský organismus v dětském věku postupně vybavován. Alergie na kasein je však už pro lidské zdraví velmi nebezpečná, protože je často předzvěstí nástupu dalších alergií a komplikací. Alergik na kasein má padesátiprocentní riziko vzniku dalších alergických onemocnění, jako je astma nebo kožní alergie, mozkové alergie atd. A to už je vážný problém, s nímž se můžeme často setkat.

Mléko příčinou hyperaktivity

Nedávno se ke mně dostavili rodiče s přibližně desetiletým dítětem, které bylo hyperaktivní, a přestože velmi pravděpodobně mělo vysokou inteligenci po rodičích, jeho školní výsledky byly špatné. Také jeho sociální zařazení kvůli asociálnímu chování v kolektivu nebylo nejlepší. Pochopitelně že celý stav zvyšoval nervozitu v rodině a ta se odrážela na neurotičnosti nejen dítěte, ale i rodičů. Po stanovení příčiny problému, kterou byla alergie na kasein s nervovými příznaky, došlo v průběhu půl roku k výraznému zlepšení, a to jak v chování dítěte, hyperaktivitě, v sociální sféře, tak i ve výsledcích ve škole. Představme si, že mnoho expertů se pokoušelo dítě zvládnout psychofarmaky a psychologickými metodami, výchovnými metodami, přeřazováním ze školy do školy, a přesto by dítě bylo po celý život postiženo svými špatnými výsledky ve škole a vytvářel by se u něj sociální profil, který by byl problematický a velmi v životě limitující. Jak jednoduché mohou být zdánlivě složité věci.

První setkání s kravským mlékem

Vraťme se však ještě do útlejšího dětského věku. První setkání s kravským mlékem mohou alergici "odnést" problémy kožního charakteru. Mylně bývá u těchto dětí diagnostlikován atopický ekzém. Vizuálně u nich nacházíme mnoho projevů, od zhrublé pokožky až po svědivý zánět nebo puchýřky. Tyto příznaky mohou být doprovázeny neklidem, ale také kolikovitými bolestmi břicha, poruchami konzistence stolice, nespavostí, pláčem apod. Pozor však na jednu okolnost: bílkoviny kravského mléka se z krve matky mohou dostat do mateřského mléka. Dítě tedy může uvednými symptomy reagovat i v případě, že samo kravské mléko nepožívá, a to i tehdy, když je výhradně kojeno. V takovém případě pak nezbývá nic jiného, než aby matka přestala kravské mléko požívat.

Ze všech potravin tvoří právě mléko nejvíce hlenů. Tento fakt už sám o sobě velice zatěžuje dětský organismus, protože hlen (mucin) bývá v dětském organismu často špatně rozkládán, a bývá tedy součástí problémů, o nichž hovoříme. Sám mucin obsahuje i jistou formu bílkoviny. Protože se tyto příznaky, jako jsou bolesti bříška, nadýmání, nespavost, ale i určité kožní problémy, pokládají v současné době za naprostou normu, nebude rodič ani lékař uvažovat hned o alergii na kravské mléko a rozhodně se lékař neodváží říci matce, aby tuto potravinu úplně vynechala ze svého jídelníčku. U alergií pak platí zásada "vše, nebo nic", tedy žádné snižování konzumace není smysluplné.

Mnozí autoři, kteří mléko zkoumají, ještě uvádějí údaj, že kravské mléko obsahuje o padesát procent více fosforu než mléko mateřské. Fosfor je kyselinotvorný, a tudíž dětský organismus překyseluje. Přílišnému přísunu fosforu je dávána vina i případě patologické vývoje nervového systému dítěte. Sám však nemám v této oblasti zkušenosti a nepodařilo se mi ještě do nynějška zabývat se problematikou fosforu.

Dospělí jsou také ve hře

U dospělých lidí vznikají i tzv. alergie sérové, což není lidový výraz pro sýr. Jedná se o hovězí sérum, které pochopitelně obsahuje bílkoviny; tyto bílkoviny jsou obdobou kaseinu. Dospělý člověk tak může alergicky reagovat na hovězí mase, zvláště na hovězí maso syrové nebo méně tepelně upravované. Následovat mohou bolesti hlavy, zažívací potíže, nervové potíže, kožní problémy atd.

Kravské mléko není ideální, sójové však také ne

Mnoho lidí již tuší, že kravské mléko není pro děti tak ideální potravinou, jak vyplývá z masivní propagandy, která se hluboce zažrala do našich myslí, a nahrazují kravské mléko mlékem sójovým. Není to náhražka zrovna ideální, protože sójové mléko obsahuje výrazně méně vody, kterou dítě potřebuje a kterou získává z mateřského mléka. V současnosti se stále prodlužuje doporučená doba kojení. V určité době, hlavně díky profesoru Švejnarovi, který se za své výroky v pozdějším věku národu omluvil, byla pokládána za dostatečnou doba kojení do půl roku. V myslích současných matek se tato doba prodloužila do jednoho roku a nenápadně jsou prosazovány názory (v této době zatím extrémní, ale nevylučuji, že během několika let budou normální), že by mělo být dítě kojeno až do tří let věku. Není to pravděpodobně proto, že by mateřské mléko bylo tak úžasné a nezbytné, i když matka v mléce předává dítěti protilátky, a tím zlepšuje jeho imunitu, ale i proto, že se kojené dítě může vyhnout velkým chybám ve výživě, které mohou mít později katastrofální důsledky. Sójové mléko obsahuje mnohonásobně (dá se říci, že desetinásobně) více bílkovin než mateřské mléko, a to pro takového kojence není vůbec dobrá zpráva. Obsahuje i větší množství škrobů a tuků či fosforu a síry a v takovém případě určitě neplatí, že čím více, tím lépe, protože ideál musí být vždy srovnáván s mateřským mlékem. Sója může také vytvářet alergické reakce a je pokládána za třetí nejčastější alergen hned po mléku a vaječném bílku.

Věřte vlastním očím

Tepelným zpracováním mléka nad 100°C, tedy především převařováním mléka, ale hlavně použitím mléka v přípravě dalších potravin, jako je třeba pečení nebo smažení, může docházet ke snižování alergizujících vlastností, nikoliv však k jejich vymizení. Na druhé straně se v důsledku tzv. Maillardovy reakce mohou v takových potravinách vyskytovat nové alergeny. Maillardova reakce, to je chuťově i vizuálně velmi příznivý druh hnědnutí pečené a smažené potraviny a vytváření oblíbené kůrky. Jde o reakci aminokyselin a cukrů, z nichž teplem vznikají nové druhy alergenů. Jako vždy, i tentokrát musím upozornit na to, že neprokázání protilátek proti kaseinu v krvi, eventuálně protilátek proti syrovátce, znamená, že dítě není alergické. Musíme se častěji spolehnout na svůj rozum a na to, co vidíme. V takovém případě si vzpomínám na hlášku z jednoho amerického filmu - manžel, kterého manželka přistihla s milenkou, křičí: "Ty věříš více vlastním očím než mně!" Tento výrok je příznačný pro myšlení mnoha lékařů, kteří více věří laboratorním výsledkům než vlastním očím. U projevů alergie je veliká výhoda to, že stačí vynechat mléko a alergické projevy se ztratí. Nahradíme-li kravské mléko mlékem kozím, mnohdy dosáhneme výsledku, i když u alergií to nemusí být vítězství úplné a alergie se může rozšiřovat i na kozí mléko a kozí výrobky.

O toxickém vlivu některých potravin velmi těžko hovoří. Většina lidí zná pojem alergie, a tak téměř veškerá upozornění na to, že jim některá potravina škodí, vysvětlují slovem alergie a v tomto smyslu také dále tyto obtíže interpretují.

Může se pak stát, že například při intoleranci pšeničného glutenu uvádějí, že mají alergii, a podobně se v případě intolerance kravského mléka může odehrávat totéž. Význam slov intolerance nebo metabolická porucha lidé neznají a lze říci, že ani lékaři se těmito problémy téměř nezabývají. Rozhodně je jen zcela výjimečně dávají do souvislosti se závažnými problémy.

Může se také stát, že si člověk, který je instruován o nevhodnosti určité potraviny, vyloží tuto potravinu jako jedovatou pro všechny a terorizuje pak rodinu, stresuje sám sebe a mohou tak vznikat i různé psychické poruchy příjmu potravy, kdy se lidé určité potraviny fanaticky obávají. Proto znovu uvádím, že žádná běžně používaná potravina není jedovatá, ale někteří jedinci reagují na některé potraviny chybně, reagují intolerancí a tyto potraviny jsou pak pro dotyčného člověka toxické a jsou příčinou jeho zdravotních problémů.

Poměrně častější je však porucha metabolismu živočišné bílkoviny. Poruchy metabolismu živočišné bílkoviny obecně jsou velmi častým problémem, a to především u bílkoviny některých mas, tedy svaloviny některých živočichů. V případě kaseinu, tedy bílkoviny mléka, jde rovněž o poruchu tolerance živočišné bílkoviny. Tak jako z masa vznikají v případě této poruchy různé metabolity, hlavně kyselina močová, tak i v případě neschopnosti trávit kasein zůstává tato živočišná bílkovina chybně zpracovaná v lidském organismu a stává se toxinem.

Úsměvné paradoxy

Porucha metabolismu kaseinu je pravděpodobně výrazem či důsledkem nadměrného požívání mléčného kaseinu, které nemá v historii lidstva obdoby. Troufám si říci, že lidé nikdy nejedli více mléčných koncentrátů než nyní, z čehož vznikají pro mě různé úsměvné situace. Jen letmo se před klienty zmíním, že dotyčný člověk požívá nadměrné množství výrobků z kravského mléka. On se hájí, že to není pravda, a proto přikročíme ke kvantifikování, tedy ke konkretizaci množství mléčných výrobků, které sní. Dotyčný člověk uvede, že je to tak jeden jogurt denně a deset deka sýra k jinému jídlu, pak také nějaké mléko, no a samozřejmě občas nějaké pečivo, v němž se používá k zadělávání  mléko. Do toho přijde šlehačka, smetana v omáčkách a také máslo. To vše požívá denně a tvoří to tak třetinu, někdy až polovinu množství potravin, které zkonzumuje. Přesto dotyčný člověk, jsa masírován intenzivní mléčnou propagandou, nepovažuje toto množství za nepřiměřené.

Stejně úsměvná bývají i doporučení k různým redukčním dietám, kde se to mléčnými výrobky jen hemží. V případě, že by si člověk dovolil navrhnout dietu bez mléčného výrobku, tzv. výživový odborník by dietu těžce zkritizoval, neboť tomuto člověku se prý nebude dostávat vápníku, jeho kostra se rozpadne. Naše oblíbené přirovnání "Kolik jogurtů sní slon denně? To musí správce rezervací a zoologických zahrad přijít na ohromné peníze!" jaksi nezabírá. Masáž touto ekonomickou propagandou je obrovská. O ekonomické propagandě hovořím proto, že velká část evropského a amerického zemědělství je založena na chovu mléčných krav.

Kasomorfin - nebezpečný jed

Závažný problém je tu však v jiné metabolické poruše. Jde o případ, že dotyčný jedinec vytváří z mléka jistý typ peptidu, který se nazývá kasomorfin (celým jménem kasomorfin A7). Peptidy jsou z aminokyselin, bílkovin, které požíváme, vytvářeny v organismu běžně a jsou velmi důležité pro fungování organismu. Ovšem tento peptid je pro organismus těžce patologický. Podobně jako gluten narušuje především nervový systém a to má za následek poruchy nervového systému. Velice často porušuje oddíly mozku, které rozhodují o kvalitě imunitního systému, a proto bývá často příčinou autoimunitního reaktivity. Může se však podílet i na alergiích nebo na výrazném oslabení imunity. Na základě těchto poruch imunity se pak rozvíjejí různé choroby, velmi často duševního nebo neurologického charakteru. Mohou to však být i jiné autoimunitní choroby, které postihují různé tělesné orgány. Kasomorfin je tedy velmi nebezpečný jed.

Závěrem

Stručně si tedy zopakujme, že mléko, a to především mléko kravské, protože k jinému mléku máme jen velmi omezený přístup a také proto, že kráva jako nejvyužívanější hospodářské zvíře byla v minulém století velice intenzivně šlechtěna, může vystupovat v lidském organismu jako toxická látka, a to při alergiích jako alergen. Jiným toxinem je neschopnost metabolizovat živočišnou bílkoviny, tedy v tomto případě kasein: v těle vznikají metabolity této živočišné bílkoviny a poměrně složitým chronickým způsobem poškozují lidský organismus. Můžeme hledat příměr třeba v kyselině močové, která také nezpůsobuje příliš výrazné zdravotní problémy, ale spíše organismus ohrožuje svou chronickou přítomností. Nejzávažnější poruchou je vznik peptidu zvaného kasomorfin A7, který razantním způsobem poškozuje nervový systém se všemi důsledky. Dieta je v tomto případě pouze pomocným prvkem a je třeba řešit příčinu této poruchy a odstranit ji.

Zdroj: Jonáš, Josef. Mléko jako supertoxin. Dostupné z: www.bambiklub.cz.