Respirační neboli dýchací systém a plíce, jeho hlavní orgán, jsou z pohledu tradiční čínské medicíny v dnešní době velmi zajímavé. Ona zajímavost spočívá v psychologickém vlivu civilizace na člověka s ohledem na energii plic.
Z hlediska emocí se o dýchacím ústrojí lidé vyjadřují především v souvislosti s volností a svobodou. Volně se mohou nadýchnout, dusí je poměry, cítí, že se jim svírá hrdlo, že je něco škrtí, že nemohou svobodně dýchat apod. Jelikož současná civilizace je plná povinností, které se člověk musí naučit plnit již od útlého věku, tento systém je energeticky velice zatížen. Lidé, kteří dávají malé děti do školky, si stěžují, že dítě tam chytí různé nemoci. Kolektiv na něj po stránce zdravotní působí velmi špatně. Znám matky, které každý měsíc musí nechávat své dítě doma, protože je nemocné. Myslím, že velkou měrou se na této situaci podílí právě povinnost, která – kde se vzala, tu se vzala – je pro tříleté dítě naprostou novinkou.
Dýchat svobodně
Ve školkách také vládne určitá disciplína a organizace, na což není dítě zvyklé. Proto vznikají Montessori školky, waldorfské školky a jiná alternativní zařízení, která respektují větší volnost a svobodu dítěte. Domnívají se, že tato svoboda bude mít vliv na jeho psychický vývoj. Bylo by však zajímavé sledovat právě i nemocnost, zda by se v tomto směru jiný přístup neprojevil. Člověka pronásleduje již téměř do konce života stále nějaká povinnost, omezení a jen málokdo se může projevovat tak, jak se mu zachce. Dýchat svobodně, bez omezení.
Také úmrtí na nemoci dýchacího ústrojí jsou na čtvrtém místě v příčinách smrti. Zápaly plic, astma, obstrukční plicní choroba i jiné, vzácnější druhy onemocnění dýchacího ústrojí jsou hrozbou nejen pro malé děti, ale i pro starší lidi. Jako by se v jistém věku člověk opravdu vracel k podstatě dítěte a objevovaly se u něj podobné nemoci a problémy.
Plíce a dýchací cesty mohou vystupovat jako samostatný problém. Již od kojeneckých let můžeme v tomto systému najít mikrobiální ložiska. Ta poškozují odolnost sliznice dýchacích cest a tím ji zpřístupňují pro další a další infekce, které pak probíhají obvykle v podobě akutní infekce. Někdy se však i chronifikují, často recidivují, následkem čehož vzniká nejrozšířenější problém dětského věku, ale i velmi častý problém v dospělosti. Lidé pak uvádějí, že mají virózy, chřipky, dokonce zápaly plic, což bývá nejčastěji způsobené právě přítomností mikrobiálních ložisek a narušením sliznice.
Energie, která plicím škodí
Plíce a dýchací cesty však mohou trpět projevy energetické patologie jiných orgánů. Játra poškozují vazivovou strukturu plic. Vazivo, jehož je v plicích velmi mnoho, zodpovídá za jejich pevnost a pružnost. Měl jsem několik pacientů, u kterých se objevil tzv. spontánní pneumotorax. Jedná se o protržení plic, následkem čehož vznikne komunikace mezi vnitřním prostředím a zevním atmosférickým tlakem vzduchu. To má za následek zhoršené dýchání, často až kolaps plíce. Příčinou byla játra. U jedné z mladých žen, která s tímto problémem přišla, bylo zjevné, že jde o nervózní, agresivní a zlostnou dámu, která vyvolává nesváry ve svém okolí i v širší rodině. Typický obraz silné jaterní energie.
Další tkání, která se v plicích a dýchacích cestách nachází, je epitel. Tvoří jak sliznici v dýchacích cestách, tak plicní sklípky, přes které prochází kyslík do cévního systému. Sliznice, jak víme, jsou pod vlivem sleziny, a proto jejich kvalita velmi často trpí. Bývá to způsobeno silnou energií sleziny, která je potencována starostmi, přemýšlením a obavami. Tato úvaha je pro detoxikaci důležitá, protože místo RespiDrenu, který by byl logický pro mikrobiální ložiska v plicích a dýchacích cestách, budeme podávat kombinaci LiverDren a RespiDren, eventuálně VelienDren a RespiDren.
Setkal jsem se i s lymfatickým onemocněním, které mělo fatální důsledky pro dýchací funkce. Drobné lymfatické cévy v plicích byly v zánětu, jejich stěna se ztlušťovala a lymfatické cévy se uzavíraly. Vzácněji se můžeme setkat i s onemocněním žilního nebo tepenného systému plic.
Syndrom suché sliznice
Nezapomínejme však, že mikrobiální ložiska nejsou vůbec jediným toxinem, který poškozuje dýchací systém. Přes dýchací cesty proudí vzduch, který přináší mnoho zátěží ze životního prostředí. Cizorodé látky (těžké kovy, chemické látky, ale i mnoho obtížně definovatelných toxinů v podobě polétavého prachu a různých zplodin automobilů nebo kouření) se usazují v dýchacích cestách a plicích. Tvoří jeden z nejčastějších toxinů, se kterými se v dýchacím ústrojí setkáváme. Následkem je opět zhoršování kvality sliznice a poškození dalších důležitých součástí dýchacích cest, jako jsou řasinky nebo mukózní žlázky. Vzniká syndrom suché sliznice a v důsledku toho časté záněty. Takto poškozené dýchací cesty neodolají mikroorganismům, které se vzduchem do plic dostávají. Lidé mají z mikroorganismů obavy, bojí se setkat s někým, kdo kašle, má rýmu nebo virózu. Neuvědomují si ale, že s každým nádechem proudí do našich plic miliony různých mikroorganismů, ať jsme v jakémkoli prostředí. Důležité je mít tkáně dýchacího ústrojí v pořádku – potom se žádných těchto infekcí nemusíme obávat.
Ani tímto výčet toxinů nekončí. Metabolické toxiny, především lepek, opět mohou poškozovat sliznice a mít stejné důsledky jako předchozí dva toxiny (mikrobiální ložiska a cizorodé látky, emoce) Stres, napětí a povrchové dýchání, které stres doprovází, je rovněž poškozujícím toxinem pro tento systém. Velkou roli v kvalitách dýchacích cest hraje imunitní systém. V dýchacím ústrojí se projevují všechny jeho poruchy – oslabená imunita není schopna zvládnout příliv mikroorganismů, které putují přes sliznice dýchacích cest a způsobují často recidivující onemocnění, především virózy, ale i chlamydiové infekce, pneumonie nebo některé bakteriální infekce (pseudomonáda, hemofilus či mollicutes). Přes dýchací cesty pronikají do celého organismu. Proto nesmíme zapomínat pracovat s řízením imunitního systému.
Alergie není neřešitelná
Alergie je věc velice známá. Histamin, který je produkován v plicní tkáni, způsobuje záněty sliznic při kontaktu se vzdušnými alergeny. Nejvážnější jsou autoimunitní plicní onemocnění, z nichž nejtěžší je obstrukční plicní choroba. Autoimunitní zánět způsobuje postupné zarůstání a zužování dýchacích cest, jiné autoimunitní choroby mohou vážné poškozovat elasticitu plic a schopnost plicních sklípků přenášet kyslík. V tomto případě řešíme vždy metabolické problémy (nejčastěji intoleranci kaseinu), které jsou ze 100 % příčinou těchto autoimunitních poruch. Nezapomínáme však ani na pšeničný gliadin.
Naštěstí alergie dnes umíme zvládat. Další kapitolou, která je spojena s plícemi, jsou vzdálené problémy s dalšími orgány a tkáněmi. Mikrobiální ložiska se s patologickou energií plic šíří dál, a to především kůže. Některé součásti kůže, jako je epidermis a corium, jsou svázány s plicní energií, proto musíme řešit záněty a ekzémy, vznikají v těchto strukturách, opět přes plíce. Plíce řídí rovněž distribuci vody. Při toxickém zatížení plic může docházet k zadržování vody, nepřiměřenému přibývání na váze, k obtížnému dýchání. Během detoxikace odstraníme tuto poruchu a může dojít k radikálnímu zlepšení zdravotního stavu v tomto směru.
Smutek plíce oslabuje
Velmi známou souvislostí mezi plícemi a mozkem je deprese, kterou můžeme zjistit měřením diencefala. Serotoninová porucha, která vinou toxické zátěže v diencefalu vzniká, má za následek spuštění depresivního onemocnění, v moderní psychiatrii nazývaného maniodepresivní psychóza. Časté je i kolísání nálad, které sice nedosahuje síly nemoci, ale znepříjemňuje život. Musíme však vědět, že deprese a porucha serotoninu nevznikají pouze v souvislosti s plícemi, ale může stejně často vznikat jako důsledek skryté jaterní agrese nebo ledvinové úzkosti.
Zajímavý je vztah plic k tzv. corpus amygdaloideum, což je sídlo emocionální paměti, která ovlivňuje naše jednání, myšlení, chování, zkrátka celou naši psychickou podstatu. Plíce tak mohou způsobovat chyby v emocionálních projevech tohoto orgánu ve smyslu deprese, což je velmi časté, ale i třeba ve smyslu agresivního chování, úzkosti a jiných emocionálních projevů. Nedávejme proto plíce vždy do souvislosti výhradně s depresí, ale předpokládejme, že plíce výrazně ovlivňují naši emocionalitu, neboť samy jsou naší emocionalitou, ale hlavně emocionalitou celé naší společnosti, výrazně ovlivňovány.
Jak detoxikovat okruh plic
Z dýchacích cest bych vyzvedl ještě souvislost mezi plícemi a vedlejšími dutinami nosními. I zde se však můžeme setkat se silným vlivem jater nebo sleziny. Detoxikace plicního systému tedy patří mezi nejdůležitější kroky v detoxikační medicíně. Mikrobiální ložiska odstraňuje RespiDren, často v kombinaci s LiverDrenem nebo VelienDrenem. Cizorodé látky odstraňujeme preparátem MindDren, ale opět v kombinaci například s Antimetalem, Antichemikem anebo jinými preparáty, které zastupují cizorodé látky (Mykotox, Deimun Aktiv, Toxigen a další). Metabolické problémy řešíme opět LiverDrenem a VelienDrenem v kombinaci s Metabolem a Metabexem, který ve speciálních případech může být nahrazen preparátem Gli-glu.
Preparát EviDren je velice důležitým preparátem pro odstranění dalších toxických látek ve spojení právě s emocionálními poruchami. Jde v tomto případě o unikátní preparát, který velmi výrazně spojuje emoce s toxickými látkami. Také PEESDren, druhý preparát, který již prošel schválením, je při detoxikaci dýchacích cest velmi užitečný. Ovlivňuje důsledky stresu na celý organismus, tudíž i na dýchací cesty.
Při detoxikaci se zaměřujeme vždy na mozek. Ložiska v mozku budeme odstraňovat preparátem Cranium. Preparáty MindDren, EviDren a PEESDren působí univerzálně, takže je nemusíme znovu podávat. Vzdálené důsledky ložisek v plicích, jako jsou některé typy kožních problémů, ale i problémy s vegetativním nervovým systémem, budeme řešit stejným způsobem a doplníme arzenál třeba o CutiDren nebo Vegeton. Podráždění, respektive trvalé dráždění plexus pulmonalis (vegetativní nervový systém plic) způsobuje nespavost s typickými projevy buzení po jedné, dvou hodinách spánku, nejčastěji mezi druhou a třetí hodinou. Klient nám líčí, že usne kolem páté hodiny, když se plicní energie uklidňuje. Maximum je totiž mezi třetí a pátou hodinou ranní. Pro tento případ nemusíme volit speciální způsob detoxikace, protože vegetativní nervový systém bývá poškozen především cizorodými látkami, a to mykotoxiny a těžkými kovy. Samozřejmě že zásadní roli hraje stres a napětí, od kterého si dotyčný jedinec neumí odpočinout, nedokáže se ho zbavit. Musíme proto takové lidi vést k umění relaxace, umění vypnout, soustředit se na příjemné stránky života a ne se stále jen zabývat problémy a nepříjemnostmi.
V józe jsou důležitá dechová cvičení, a kdybychom je dokázali v životě realizovat tak, jak jsou popsána v jógové literatuře, významně bychom ovlivnili především svoji psychiku. Energie plic, která je spojena s činností dýchacího ústrojí a s naší psychikou, se při těchto relaxačních dechových cvičeních významně upravuje. Najděte-li vhodného posluchače, tak mu tento postup navrhněte. Hlavně osobám s nervovými problémy, vegetativními potížemi, depresemi a podobně. Sami byste se měli seznámit s technikou těchto dechových cviků, které musí být bezpodmínečně spojeny s mentálním soustředěním. Jako mechanické cvičení postrádají smysl. O jejich energii a dosahu na naše zdraví bychom mohli psát ještě déle, ale myslím, že toto postačí pro detoxikaci dechového ústrojí i pochopení mnoha souvislostí, které nám detoxikační medicína vysvětluje a poskytuje.
Zdroj: Jonáš, Josef. Plíce. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2012, č. 3.