Plíce jsou jedním z pěti hlavních orgánů čínského pentagramu. Jsou párovým orgánem a jejich hlavní funkcí je zprostředkovat výměnu plynů mezi krví a vzduchem tím způsobem, že z vdechnutého vzduchu se spotřebovává vzdušný kyslík a vyměňuje se v plicních sklípcích za kysličník uhličitý, který je pak z plic vydechován.
Připomeňme si, že plíce jsou párovým orgánem rozprostírajícím se v převážné části hrudní dutiny. Pravá plíce je větší, sestává ze tří laloků, levá plíce je menší, je sestavená ze dvou laloků a ustupuje srdci, které je uloženo směrem do levé části hrudní dutiny.
Atmosférický vzduch putuje přes nosní dutiny do hrtanu, přes průdušnici (tracheu) do průdušek (bronchů) a průdušinek (bronchiolů). Odtud pak do nejmenších částí dýchacího systému – do plicních sklípků (alveolů), které mají velikost menší než jeden milimetr. Zdravé plíce obsahují okolo 300 000 000 plicních sklípků, a pokud bychom sečetli jejich povrch, který je protkán krevními kapilárami a je rozhodující pro množství vstřebaného kyslíku, dostaneme se k číslu zhruba 70 m2 (pro srovnání – 70 m2 je obytná plocha menšího bytu).
Právě plicní sklípky a jejich čistota určuje, jak účinně, jakou rychlostí a v jakém množství se dostane kyslík do krve. Z tohoto hlediska jsou také plicní sklípky v popředí zájmu detoxikačních terapií.
Kyslík potřebujeme nutně pro splnění energetických požadavků našeho organismu. Bez stálého přísunu kyslíku dokáže náš organismus fungovat nanejvýš několik minut. Kyslík se v plicních sklípcích navazuje na hemoglobin, který je součástí červených krvinek – erytrocytů. Hem je proteinová, genově naprogramovaná molekula, která umí připoutat na své železné jádro jako na magnet jednu molekulu kyslíku, dopravit ji do svalů a posléze ji tam uvolnit. Hemoglobin obsahuje čtyři molekuly hemu.
Kyslík je po uvolnění hemoglobinem dopraven do buněčných „elektráren“ – mitochondrií. Zde se zjednodušeně řečeno spaluje glukóza na kysličník uhličitý a vodu, ale k tomuto procesu je nezbytně potřebný kyslík. Tímto procesem dochází k „nabíjení“ molekul ADP na ATP, a ty jsou základními energetickými jednotkami používanými ve všech životních procesech závislých na energii.
Nádech vzduchu do plic je aktivní proces, na kterém se podílejí mezižeberní svaly a bránice. Jejich činností dojde ke zvětšení hrudní dutiny, a tím i ke vniknutí vzduchu do plic pod vlivem rozdílných tlaků vně a uvnitř plic. Výdech je pak víceméně pasivní, dochází při něm k uvolnění dýchacích svalů a bránice, a tím i k výdechu.
Dýchání je proces, který dokážeme ovlivnit vlastní vůlí, to znamená, že když si usmyslíme, že bychom se mohli zhluboka nadechnout, tak se nadechneme. V daleko větší míře jsou ovšem uplatňovány autonomní, na vůli nezávislé procesy, které řídí dýchání samostatně podle potřeb organismu. Centrum dýchání je v prodloužené míše a ve Varolově mostu. Napadení těchto orgánů některými infekcemi, například virem klíšťové encefalitidy, může být pro organismus smrtelné. Prodloužená mícha má za úkol hlídat hladinu kysličníku uhličitého v krvi, což se zajišťuje prostřednictvím hlídání i malých změn pH krve ve výše uvedených orgánech.
Ovšem vzduch, který dýcháme, je plný všech možných toxinů, jež vdechujeme do plic spolu s kyslíkem a s ostatními plyny přítomnými v atmosféře. Jedním z úkolů plicních tkání je tyto toxiny přebírat a neustále je z plic odstraňovat. Každý z nás jsme dědičně obdařeni jinak výkonnou samodetoxikační schopností plic, a to nám bude v životě určovat mj. i podstatné rysy naší psychiky, a tedy i obranyschopné, tj. imunitní vlastnosti organismu, neboť imunita je velmi závislá na psychice člověka.
Toxiny obsažené ve vzduchu jsou především volné molekuly, rozptýlené v ostatních běžných plynech, jako je kyslík, dusík a vodík. Jedná se například o všudypřítomné molekuly radonu, které vytvářejí vážnou hrozbu rozvinutí rakoviny plic, pokud jsou ve vzduchu obsaženy ve velké koncentraci a pobývá-li člověk v takovém prostředí velmi dlouhou dobu. Dalším příkladem jsou rtuťové výpary, které jsou pro plíce a posléze i celé tělo velkým nebezpečím, protože plíce jsou hlavní absorpční cestou rtuti do organismu. Všeobecně lze říci, že plícemi vdechnuté výpary sloučenin toxických kovů jsou pro organismus mnohem více nebezpečné než sloučeniny obsažené v potravinách. Krom toho – můžeme si sami vybírat, jaké potraviny budeme jíst, ale jaký vzduch budeme dýchat, si většinou vybírat nemůžeme. Většina lidí totiž žije ve velkých městech, kde je znečištění životního prostředí a vzduchu globální.
Další velké nebezpečí pro plíce představují prachové částice poletující ve vzduchu. Zkuste se někdy podívat v místnosti proti svitu slunečních paprsků a uvidíte, jaké obrovské množství prachu se nashromáždí na horních policích skříní, když se měsíc neuklízí. Také jste si možná všimli, že v bytě, který prošel důkladným generálním úklidem, se dýchá daleko lépe.
Prachové částice jsou většinou směsi molekul různých látek. Uvádí se, že kritická velikost prachové částice, která je schopna dojít až do plicního sklípku, je 1 až 2 mikrometry (mikrometr je jedna tisícina milimetru). Tyto mikrometrové částice obsahují stovky až tisíce různých atomů.
Částice prachu mohou v plicních sklípcích přetrvávat velmi dlouho, často více jak několik desetiletí. Bývá tak poměrně častým jevem, že po aplikaci preparátů RespiHelp a RespiDren dojde k vykašlávání toxinů z cigaretového dýmu u kuřáka, který již deset let nekouří ani se nepohybuje v kuřáckém prostředí.
V plicních sklípcích se nacházejí makrofágy (prašné buňky), buňky imunitního systému, které mají za úkol odstraňovat tyto nečistoty cestou hlubokých plicních lymfatických uzlin. Zajímavostí ne běžně známou je, že většina mízy z lymfatického systému plic je odplavována do pravé podklíčkové žíly pravým mízním kanálem, zatímco většina mízy z lymfatického systému celého těla je odplavována levým mízním kanálem do levé podklíčkové žíly.
Lidské plíce jsou vybaveny tzv. řasinkovým epitelem. Řasinky jsou mikroskopické „chlupy“ umístěné na sliznici, které mají schopnost kmitat díky molekulovým proteinovým strojům – dyneinům, jejichž popisy jsou zakódovány v genu člověka. Řasinky kmitají rychlostí okolo deseti kmitů za sekundu a jejich úkol je posouvat mikroskopické prachové nečistoty po sliznici směrem ven z plic za pomoci hlenů produkovaných hlenovými žlázkami sliznice. Hleny, které se tímto mechanismem dostanou do nosohltanu, jsou pak polykány (pro trávicí systém tyto hleny spolu s prachovými částicemi nepředstavují již tak závažný problém) nebo vyplivnuty, popřípadě vykašlány ven z organismu. Tyto samočisticí procesy sliznice probíhají nejlépe v noci, kdy je organismus vleže, a řasinkový epitel proto nemusí tolik působit proti silám gravitace. Nepřekvapí nás tedy, že kuřák ráno masivně kašle, aby se jeho tělo zbavilo nečistot po kouření – pro jeho zdraví je to žádoucí a je na tom lépe než kuřák, který ráno nic neodkašlává ani neodhleňuje.
Přechodná zahleněnost dýchacích cest je jedním z detoxikačních projevů užívání preparátů Joalis RespiDren a Joalis RespiHelp. Spouštějí a stimulují totiž samodetoxikační schopnost sliznice plic; tyto procesy mohou trvat i řadu týdnů. V průběhu naší detoxikační praxe jsme například byli svědky toho, že z člověka vycházely chemlonové chlupy, které se během jeho života v plicích nerozložily. Dotyčný člověk si pamatoval, že s chemlonem této barvy přišel do styku před dvaceti lety...
Nyní se vrátíme k čínskému pentagramu. Na základě detoxikačních zkušeností lépe pochopíme, jaké pojmy se spojují s okruhem orgánů plic a proč tomu tak je.
S okruhem plic se pojí:
-
Bílá barva, protože zdravé plíce mají bíle růžovou barvu.
-
Prvek kovu, protože molekuly a sloučeniny kovů jsou pro plíce velmi toxické a plíce je ochotně vstřebávají.
-
Ostrá – pikantní chuť, protože jídla obsahující tyto chuťové složky způsobují dráždění sliznic dýchacích cest stejně tak jako čichového epitelu. Zároveň ostrá jídla, jako například pálivá paprika, působí dezinfekčně proti bakteriálním infekcím.
-
Vůle člověka, protože člověk si ve svém podvědomí usmyslí a naplánuje jen takové aktivity, na které má fyzickou a psychickou energii, která, jak jsme již výše řekli, závisí na přísunu kyslíku do mitochondrií, tedy na čistotě alveolárních sklípků.
-
Smutek a deprese, neboť člověk, který špatně a povrchně dýchá, ať se to děje z jakéhokoliv důvodu, nemá dostatek kyslíku, a tedy i energie na zdravé sebeprosazení a upadá do stavu introverze a nechuti komunikace. Vždyť schopnost promluvit a zahájit činnost řečového aparátu začíná schopností pustit proud vzduchu z plic do hlasivek. Zároveň toxiny a zahleněnost hrtanu způsobí, že člověk bude mít slabý hlas nebo že ho často ztratí.
Na detoxikaci plic od ložisek a ostatních hrubých nečistot použijeme základní preparáty:
- Joalis RespiDren
- Joalis RespiHelp
Dále:
- Joalis Antimetal
- Joalis Ionyx
Na detoxikaci lymfatického systému plic:
- Joalis Lymfatex
Na psychické programy, které nám nedovolují se v každé situaci pořádně nadechnout:
- Joalis NoDegen
- Joalis Emoce
- Joalis StressHelp
- Joalis Streson
- Joalis EviDren
- Joalis PEESDren
Zdroj: Jelínek, Vladimír. Plíce a imunita. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2008. č. 5.
Ilustrace: https://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz
https://www.perutyn.wbs.cz
https://skolajecna.cz