Často můžeme slýchat přirovnání, že nějaké město či zařízení je srdcem čehosi. Jako příklad uvedu známou větu: Praha je srdcem Evropy. Takovým tvrzením vyjadřujeme, že zmíněná oblast nebo zařízení je centrem, něčím nepostradatelným a velice důležitým. S tím můžeme souhlasit i z hlediska lidského organismu.
Srdce je křehký orgán a jeho onemocnění patří k velmi častým příčinám vzniku závažných chorob, nebo dokonce smrti. Často však spojujeme srdce s cévním systémem, takže hovoříme o srdečně-cévním systému. Do tohoto systému patří nejen srdce, ale také tepny a žíly neboli arterie a vény. Z hlediska detoxikace to však není tak jednoznačné a srdce se jeví jako velice komplikovaný orgán.
Pojďme si anatomicky rozebrat tkáně, z nichž je srdce tvořeno. Velice často se hovoří o srdečním svalu. Srdeční sval neboli myokard je tkání, která se věkem oslabuje. Toto oslabení se týká takzvané kontrakční schopnosti. Srdeční sval svým stahem vypuzuje krev do tepenného systému a naopak roztažením (diastolou) tuto krev ze žilního systém nasává. Tím udržuje v chodu dynamiku krevního oběhu. Jestliže schopnost kontrakce zeslábne, hovoříme potom o srdeční nedostatečnosti. Tato porucha vede k závažným důsledkům, především se jedná o nedostatečnou cirkulaci, pružnost, hromadění krve v jednotlivých částech těla, následkem čehož dochází k otokům. Člověk musí brát léky povzbuzující kontrakční schopnost srdce. Jen pro zajímavost: tyto poruchy znali již staří Indové. Ti k podpoře správné činnosti srdce používali náprstník (Digitalis).
Další tkání srdce je výstelka (endokard). Ta pokrývá celou vnitřní dutinu srdce a překrývá i chlopně. Záněty výstelky způsobují nejen vznik sraženin v srdci (trombů), ale poškozují i funkci srdečních chlopní, kterých je v srdci celá řada. Záněty srdeční nitroblány, jak se česky endokard nazývá, vznikají především jako důsledek některých infekcí, například streptokokových a dalších.
Další tkání srdce je srdeční nervový systém (systema conducens cordis). Tento systém se skládá ze dvou uzlíků, v nichž vznikají elektrické impulzy. Ty se rozvádějí nervovými vlákny po srdečním svalu. Rytmus je velmi důležitý pro srdeční „timing“, tedy pro to, aby srdce tlouklo pravidelně a v přijatelné frekvenci. Musí docházet k postupnému stahování srdečního svalu tak, aby krev byla vypuzována správným směrem.
Poruchy srdečního rytmu se léčí většinou pomocí léků, anebo chirurgickým zásahem do příslušných nervových vláken srdce. Pro Čechy má tento systém léčby svůj zvláštní význam, neboť první, kdo jej objevil a popsal, byl Jan Evangelista Purkyně, po němž se vlákna vedoucí tyto elektrické impulzy jmenují. Toxické zátěže a ložiska velmi často vedou k potížím s takzvanou srdeční arytmií. Do této funkce zasahuje i mozkový kmen, přesněji jeho část nazývaná pons (most).
Tím však výčet tkání srdce nekončí. Srdce je tvořeno rovněž poměrně komplikovanou vazivovou kostrou, která udržuje jeho tvar a zpevňuje některé jeho části. Také všechny chlopně jsou tvořeny vazivem. Víme, že vazivo je velice důležitou tkání ve stavbě orgánů. Toxické zátěže a ložiska ve vazivu způsobují závažné poruchy v kterémkoliv orgánu. Rovněž v srdci ovlivňují celou řadu funkcí.
Neměli bychom zapomenout ani na osrdečník, vak, který obklopuje srdce. V něm mohou vznikat záněty, které způsobují produkci tekutiny. Takže nejen sám zánět, způsobený některými mikroorganismy, ale také tekutina nahromaděná v osrdečníkovém vaku brání srdeční akci. Osrdečník je v čínské medicíně pokládán za orgán, jehož energetická porucha má velice silný vliv na psychiku a způsobuje celou řadu psychických poruch.
Srdce je pochopitelně výrazně závislé na lidských emocích a také lidskou emocionalitu ovlivňuje. Dominantním emocionálním projevem srdce je strach, konkrétně strach ze smrti. Proto lidé, kteří nemají v pořádku energii srdce, projevují takzvané hypochondrické tendence, často se zabývají vlastní smrtí, a to jak ve svých úzkostech a depresích, tak ve svých snech.
Je známo, že například prvním symptomem infarktu myokardu (poškození cévního systému srdce) bývají velice silné pocity úzkosti a strachu ze smrti. Mezi základní ošetření tohoto problému patří aplikace psychoaktivních léků, které postiženého člověka rychle zbavují úzkostného pocitu, jenž je velmi stresující a může sám o sobě silně poškodit organismus.
Tím se dostáváme k další části srdce, takzvanému koronárnímu systému. Koronární arterie jsou tepny, které se plazí po srdečním svalu a tenkými vlásečnicemi se do něj zanořují. Přivádějí k srdci okysličenou krev. Srdeční sval je hned vedle mozku druhým orgánem, který je závislý na přísun kyslíku. Pokud je přísun kyslíku snížen, člověk trpí ischemickou srdeční chorobou nebo anginou pectoris, případně – při akutním nedostatku kyslíku – vzniká infarkt myokardu. V tomto případě jde o rozpad tkáně, kterou příslušná céva zásobuje.
Znalce čínské medicíny a detoxikace výčet těchto tkání upozorňuje na to, že srdce je sice pokládáno za jeden z pěti mateřských orgánů, ale že to s ním není tak jednoduché. Srdce je výrazně ovlivňováno dalšími orgány pentagramu. Velký vliv na něj mají játra, ledviny a slezina. Játra, jak víme, ovlivňují nejen vazivový, ale i nervový aparát srdce a také kvalitu vaziva v koronárních cévách. Slezina ovlivňuje kvalitu srdečního svalu, ale také osrdečník, protože jeho vnitřní strana je pokryta epitelem, který patří pod vliv sleziny. Sám osrdečníkový vak je pochopitelně tvořen vazivem.
Slezina také spolu s ledvinami ovlivňuje kvalitu výstelky cévní a srdeční. Sice máme preparát CorDren, ale nemůžeme se spoléhat na to, že právě on vyřeší všechny srdeční problémy a že bude jeho užívání dostatečnou prevencí k tomu, aby nedošlo k poruše srdeční činnosti. Velice zásadní a důležitou úlohu hraje info-energetická kvalita ostatních orgánů tak, jak jsou vyjmenovány.
Energie jater, představující agresi, úzkost nebo strach, je velice zásadní energií. Poškozuje celou srdeční strukturu. Rovněž špatná energie ledvin rozhodně nezaručí, že naše srdce bude dlouhodobě zdravé. Naopak může způsobit celou řadu srdečních dysfunkcí. Chceme-li odstranit ložiska z myokardu a tím zabránit ochablosti srdečního svalu, takzvanému „stařeckému srdci“, musíme věnovat péči pro změnu slezině.
V otázce zdravého srdce hraje důležitou úlohu ještě také krevní tlak, vytvářený díky reaktivitě cévního systému. Škodlivý vliv na srdce má vysoký tlak, protože srdce musí protlačovat krev proti velkému odporu. Namáhá se a rozšiřuje, což způsobí, že chlopně k sobě dostatečně nedoléhají a nezabraňují návratu krve například z komory do předsíně. O krevním tlaku nerozhoduje přímo srdce, ale jiné orgány. Proto musíme i tomuto tématu věnovat velkou pozornost, chceme-li uchovat srdce zdravé.
Srdce poškozují také toxiny ze vzdálených orgánů. Velmi známý je především vliv streptokokového toxinu z chronických ložisek, uložených například v mandlích. Tato ložiska se však mohou nacházet i v jiných orgánech, jako je lymfatický systém, střevo, žlučník. Na streptokokový toxin mohou reagovat některé orgány, například klouby, ledviny, ale také srdce. Touto reakcí je zánět srdeční nitroblány a poškození funkce chlopní. Detoxikace se proto musí týkat i těchto ložisek. A to nejen těch, která obsahují streptokoky: také jiné mikroorganismy jsou pro srdce nebezpečné. Jedná se především o původce různých virových onemocnění, včetně chřipkového viru, viru coxsackie, borrelie a dalších mikroorganismů. Důležitou roli hraje také imunitní systém, který zabraňuje propuknutí různých infekcí, které mohou srdce poškozovat.
Čtenář si po přečtení tohoto článku jistě pomyslí, že detoxikace srdce je velice komplikovaná záležitost. A má naprostou pravdu. Očista srdce patří mezi nejsložitější procesy v oblasti detoxikace. Tomu odpovídá i úroveň našich znalostí této oblasti. Lze ji považovat za nejslabší článek detoxikace, který je stále k řešení.
Podle čínské medicíny je srdce spojeno s tenkým střevem, což je příliš zjednodušující termín. Tenké střevo se skládá z několika částí a podle našich poznatků lze se srdcem spojovat pouze jednu část tenkého střeva: dvanácterník (duodenum). Ostatní části tenkého střeva jsou součástí jiných okruhů.
Vliv srdce na psychiku je velice zřejmý. V čínské medicíně se projevy srdečních problémů a srdeční energie hodnotily podle síly hlasu. Příliš silný a burácivý hlas svědčil o namáhaném srdci a naopak slabý a tenký hlas vypovídal o slabosti srdce. Rovněž takzvaný srdečný, hurónský smích byl považován za projev příliš silné energie srdce a byl varovným signálem. Z tělesných projevů pak srdce bylo hodnoceno podle špičky jazyka a špičky nosu. Také barva rtů a barva tváří či konečků prstů byla signálem pro hodnocení srdeční energie.
My se můžeme spolehnout na diagnostický EAV přístroj. Vyhodnocení problematických údajů z našeho měření je však záležitost velmi složitá a bude potřeba mnoha zkušeností a času, abychom mohli říci, že detoxikaci srdce, tohoto pro člověka kritického orgánu, ovládáme, že srdci rozumíme a jsme schopni dosáhnout toho, aby bilo pravidelně a zdravě až do sta let.
Zdroj: Jonáš, Josef. Srdce a detoxikace. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2012, č. 2.
Ilustrace: www.prirodnivyziva.cz; www.obnovazdravi.cz; www.vesmir.cz