Toxiny

Toxiny jsou jakékoli látky, se kterými se setkáváme v každodenním životě. Můžeme je najít v potravě, ve vodě, v ovzduší, v kosmetických přípravcích, v lécích a podobně. Některé jsou v lidském mozku. Vyhnout se jim lze jen těžko. Organismus má autoregulační mechanismy, jak se toxinů zbavit. V případě, že jich je velké množství, tkáně přestávají situaci zvládat, toxiny se v nich hromadí a vznikají tělesné nebo psychické potíže.

Toxiny můžeme rozdělit do několika skupin:

• mikrobiální toxiny
• metabolické toxiny
•  cizorodé látky
• emoční toxiny

Mikrobiální toxiny

Jedná se o bakterie, viry, plísně a jejich toxiny. Klasická medicína řeší akutní mikrobiální infekce antibiotiky. Velkým problémem je, že mikrobiální toxiny mohou tvořit tzv. infekční ložiska. Může se jednat o bakterie, viry nebo jejich toxiny obalené hlenovým obalem a mohou se nacházet v jakékoli tkáni. K mikrobům v infekčních ložiskách se antibiotika ani imunitní systém díky hlenovému obalu nedostane. Infekční ložiska připravují půdu pro ostatní mikroorganismy, narušují místní i celkovou imunitu. Vznik infekčních ložisek podporuje stres, míra toxicity mikrobiálních toxinů, věk, citlivost tkání na jednotlivé toxiny a další.

Očištění organismu od mikrobiálních ložisek je komplikované. Je třeba rozrušit hlenový obal. Detoxikace by měla obsahovat i očištění tkání od glutenu (lepek), mléčné bílkoviny (kasein) a mléčného hlenu (mucin), které podporují zahlenění organismu. Ke zničení infekčních ložisek se užívají preparáty "Dreny" a "Helpy".

Metabolické toxiny

Jsou to toxiny uvolňující se z potravy. Část stravy tělo rozloží a vyloučí, zbytek zůstává ve formě nevyužitých metabolitů, které se ukládají ve tkáních. Nejčastěji v podkoží, nervové a lymfatické tkáni, kloubech, žilách, tepnách a dalších orgánech. Problémem je nadměrná konzumace některých potravin.

Prvním obávaným metabolitem je kasein (bílkovina kravského mléka). Ve 20. století byly krávy šlechtěny - díky tomu mléko obsahuje i nebezpečný typ kaseinu A1 beta-kasein, který může poškodit nervovou soustavu.

Lepek (gluten) je dalším rizikovým metabolitem. Jedná se o rostlinnou bílkovinu obilí, která při nadměrné konzumaci zahleňuje organismus. Bílkovina pšenice gliadin bývá zdrojem toxinů.

Dalším zdrojem toxinů mohou být živočišné tuky a cukr. Živočišné tuky mají tendenci k usazování například v cévách. Cukr podporuje množení plísní a kvasinek, ty dále poškozují poševní, střevní sliznice, dále tkáně dýchacího systému a kůži. Také mají tendenci ucpávat lymfatický systém a podporují vznik cyst.

Těžkou poruchou může být i porucha metabolismu živočišných bílkovin - jsou zdrojem purinů a kyseliny močové.

Za poruchami metabolismu stojí poruchy funkce enzymů.

Cizorodé látky

Zdrojem cizorodých látek je naše životní prostředí. Toxiny se objevují ve stravě, ve vodě a ve vzduchu. Cizorodé látky můžeme rozdělit do několika skupin:

• těžké kovy - olovo, rtuť, cín a další
• radioaktivní látky - uran, kobalt, stroncium
• chemické látky - ftaláty, dioxiny
• automobilové zplodiny
• léky - analgetika, antibiotiky, psychofarmaka, hormony a další
• očkovací látky
• drogy
• přídatné látky v potravinářství -"éčka"

Emoční toxiny

Emoce velmi silně ovlivňují náš život. Limbický systém je tzv. emocionálním mozkem a má za úkol regulaci emocí. V případě, že se některé jeho části nachází mikrobiální ložiska, metabolické toxiny či jakékoli cizorodé látky, dochází k poruše těchto procesů. Psychický stav organismu velmi silně ovlivňuje stav fyzický. Proto detoxikace psychiky patří mezi nejdůležitější detoxikační postupy.

Zdroj: www.joalis.eu/cs-CZ/vzdelavani/detoxikace-pro-kazdeho